Finance | Stránka 1

Rozvod může znít jako začátek svobody, ale většinou je to tvrdý návrat do reality. Emoce se uklidní, ticho vystřídá zmatek a zůstanou účty na stole, prázdná peněženka a otázka, jak vlastně dál. Láska skončila, povinnosti ne.

S loajalitou roste plat. To je přesvědčení, kterého se stále velké množství pracovníků drží. Věří, že čím déle budou ve firmě, tím více se to projeví na jejich výplatní pásce. Některé ale může čekat nepříjemné překvapení ve chvíli, kdy nastoupí nový zaměstnanec a jeho ohodnocení je zcela odlišné. Faktorů, které určují výši mzdy, je více, než si myslíte.

Každý měsíc odchází z peněženek občanů ČR stovky korun na televizní a rozhlasové poplatky. Jenže v seniorském věku, kdy lidé často žijí jen z důchodu a musí hlídat každou korunu, jde o výdaj, který může citelně zatěžovat rozpočet. Málokdo přitom ví, že zákon nabízí možnost, jak se od těchto plateb osvobodit.

Od roku 2026 čekají české důchodce výrazné změny, které se dotknou hlavně lidí starších 60 let. Postupně se bude zavádět reforma, jež zasáhne všechny, kdo půjdou do penze v příštím desetiletí. Odborníci se přitom domnívají, že tento krok bude mít na budoucí seniory citelný dopad.

Mnoho lidí pracuje naplno a přesto se necítí být spravedlivě odměněno. Nové evropské průzkumy ukazují, že tento pocit sdílí velká část zaměstnanců napříč celým kontinentem. Česká republika na tom také není nejlépe. Řada lidí je zde nespokojena se svou mzdou i s tím, jak se odměny rozdělují.

Podzim sice ještě pořádně nezačal, ale mnozí už řeší, jak zvládnou blížící se zimu. Po zkušenostech s vysokými účty za elektřinu se letos většina Čechů na topnou sezónu připravuje důkladněji. Momentálně se diskutuje o fixaci cen energií, o dopadu emisních povolenek a také o tom, jak prakticky snížit spotřebu v domácnostech.

Platební transakce provádíme v podstatě každý den. Vesměs je přitom máme za naprosto bezpečné. Jenže mohou nastat situace, kdy se jediná platba promění v hrůzostrašný finanční horor. Stačí k tomu v podstatě jen zaplatit v hotelu.

Když se v českých médiích a diskuzích objeví otázka, kolik peněz skutečně potřebuje důchodce na důstojný život, většina statistik vypadá napůl úsměvně a napůl děsivě. V roce 2025 se průměrná výše starobního důchodu pohybuje těsně nad 21 tisíci korunami měsíčně. Jenže i když jde o historicky nejvyšší důchod, samotní senioři tvrdí, že realita vyžití ze „státní renty“ je každoročně čím dál drsnější.

V Česku se rozpoutala ostrá debata o tom, co to vlastně znamená být chudý. Stát má sice hranici příjmové chudoby stanovenou, ale spousta lidí říká, že je moc nízko. Podle nich se s takovým příjmem nedá normálně žít. Jak se tato hranice v Česku definuje, a proč to tolik lidí popuzuje?

V zákulisí evropských jednání se rýsuje téma, které dokáže zasáhnout každou domácnost i firmu. Přichází v době, kdy se zdálo, že se ceny energií i pohonných hmot po bouřlivých letech konečně stabilizují. Jenže první signály ukazují, že klid nebude mít dlouhého trvání.