Fajnstyl.cz 
Paní Jana po mnoha letech manželství zjistila, že její muž si našel jinou. Zpočátku to bolelo, ale rozhodla se odejít. Věřila, že je to správné a že to zvládne sama. Jenže brzy přišla tvrdá realita. Zůstala sama, bez jistoty a s hromadou výdajů, které dosud sdílela s někým jiným. Tam, kde dřív byly dva platy, je teď jen jeden. Po několika měsících už věděla, že svoboda je sice krásná, ale taky něco stojí. Až poté zjistila, že má možnost požádat o výživné i po rozvodu.
Mnoho žen si to vůbec neuvědomuje nebo se stydí o podporu požádat. Jenže zákon na tyto situace myslí. Výživné není dar ani ponižující almužna. Je to prostředek, jak udržet člověka, který po rozvodu zůstal sám, v důstojných životních podmínkách.
Výživné po rozvodu
V Česku se dá po rozvodu požádat o peníze od bývalého manžela nebo manželky, pokud člověk zůstane úplně bez příjmů. Nejčastěji se to týká těch, kdo roky táhli domácnost, starali se o děti, vařili, prali a na sebe zapomněli. Když pak vztah skončí, zjistí, že všechno, co dělali, sice mělo hodnotu, ale žádný plat za to nikdy nepřišel. A teď je ticho, složenky a otázka, z čeho vlastně žít.
Když někdo o výživné požádá, soud se dívá na to, jak kdo žil a kdo co přinášel do společného života. Zajímá ho, kolik kdo vydělává, kolik utrácí a jestli se někdo neocitl v tísni jen proto, že se roky staral o rodinu místo o sebe. Cílem není nikoho trestat, ale nastavit rovnováhu. Když jeden po rozvodu žije bez starostí a druhý počítá každou korunu, není to fér.
Výživné může být přiznané jen na určitou dobu nebo i déle, podle toho, jak těžká je situace. Když se pak něco změní, třeba si člověk najde práci nebo začne vydělávat víc, soud částku upraví. Jde o to, aby po rozvodu nezůstal jeden na dně a druhý si nežil jako v bavlnce.
Jak se určuje výše
Soud se neřídí emocemi, ale fakty. Bere v potaz délku manželství, věk, zdraví, schopnost pracovat i výši příjmů. Zohledňuje i to, jestli se někdo kvůli rodině vzdal kariéry, aby mohl pečovat o domácnost. V takovém případě má nárok na finanční kompenzaci.
Výživné po rozvodu není nic, za co by se měl člověk stydět. Není to odměna ani trest. Je to prostě pomoc v době, kdy se jeden z partnerů po rozchodu ocitl v horší situaci než ten druhý. Když se dva rozejdou, bývá to často jeden, kdo musí začít úplně od nuly. A právě proto existuje možnost výživného. Má zajistit, aby ten, kdo roky táhl domácnost, neupadl do chudoby jen proto, že se vztah rozpadl. Dává šanci se nadechnout a znovu si postavit život po svém.
Rozdělení majetku
Po rozvodu se řeší i to, jak si dva lidé rozdělí všechno, co spolu během let získali. Může jít o byt, auto, úspory nebo i dluhy. Když se nedokážou domluvit sami, rozhodne soud. Ten se snaží postupovat spravedlivě a bere v úvahu, jak se každý z partnerů staral o rodinu a jak přispíval do společného života. Péče o děti nebo o domácnost má stejnou hodnotu jako práce, ze které plynuly peníze.
Soud si všímá i toho, jestli někdo nemaří rozdělení majetku. Pokud se někdo snaží něco schovat nebo převést na jiného, většinou mu to nakonec jen uškodí. Cílem je, aby rozdělení bylo čestné a férové pro oba.
Když jsou v tom i děti
Když mají bývalí manželé děti, soud vždy řeší i to, kolik bude kdo přispívat na jejich potřeby. O oba se mají starat společně, každý podle svých možností. Výše se určuje podle příjmů rodičů i potřeb dítěte. Cílem je, aby mělo zajištěné slušné podmínky u obou.
Rozvod by pro dítě neměl znamenat ztrátu jistot. Proto zákon umožňuje, aby rodič s vyšším příjmem přispíval více. Pokud se finanční situace časem změní, dá se výživné upravit.
Nový začátek
Rozvod je těžká životní zkouška. Často bolí víc než cokoliv jiného. Ale i když se život převrátí vzhůru nohama, dá se z něj postavit. Požádat o výživné není slabost, ale rozumný krok. Je to způsob, jak získat čas a prostor začít znovu.
Zdroje: Zákony pro lidi, epravo.cz, Portál veřejné správy
