Fajnstyl.cz 
Jsem ten typ čtenáře, co miluje volná odpoledne s knížkou, ale mám jednu podmínku: nesmí to být nuda. Potřebuji, aby mě příběh chytil pod krkem a nepustil. Potřebuji napětí, emoce, a hlavně pocit, že ty postavy znám. Pokud to máte stejně a hledáte čtení, u kterého zapomenete míchat polévku, jste tu správně. Navštívila jsem knihkupectví a vybrala to nejlepší, co letos přišlo na jeho pulty.
Mornštajnová a Lednická ukazují, že minulost často bolí
Hned na začátek si tu dejme jednu sázku na jistotu, kterou je rozhodně Alena Mornštajnová. Letos přišla s novinkou Čas vos, který slibuje husí kůži i když nejde o velké dějiny jako v Haně, ale o jedovaté rodinné vztahy.
Hrdinka se v knize přirovnává k hortenzii je krásná na pohled, ale uvnitř má malou dávku jedu. Knihu bych přirovnala k psychologickému dramatu, které rozebírá, jak nás formuje prostředí a jak toxické mohou být vztahy s těmi nejbližšími. Mornštajnová tu skvěle pracuje s napětím. Není to detektivka, ale budete hltat stránku za stránkou, abyste zjistili, co se v té rodině sakra stalo.
Pokud ale máte raději epické příběhy, ve kterých se lámou dějiny, pak musíte sáhnout po finále trilogie Šikmý kostel 3 od Karin Lednické. Je to monumentální závěr ságy o ztraceném městě v Karviné.
Děj nás zavede do let 1945 až 1961. Čekáte poválečnou úlevu? Kdepak. Lednická bez příkras popisuje nástup komunismu a to, jak těžba uhlí doslova požírá lidem domovy pod nohama. Síla této knihy spočívá v tom, jak se ženské hrdinky, za každou cenu snaží udržet teplo domova, i když vědí, že se jejich svět už brzy zhroutí.
Dvořáková a Šťastná přináší generační zpovědi
Baví vás, když autorka nechodí kolem horké kaše, ale pořádně se zakousne do míst, kde to nejvíc bolí? Petra Dvořáková v Pláňatech servíruje generační zpověď dnešních čtyřicátníků – a je to síla.
Proč Pláňata? Protože přesně tak si připadají děti odchované socialismem a divokými devadesátkami. Jako stromy, o které se nikdo nestaral a jejichž ovoce je trpké. Číst tuhle knihu je trochu masochismus, protože Dvořáková trefuje hřebíček na hlavičku. Ukazuje nám, jak moc nás rodičovská (ne)výchova poznamenala, a vy jen tajíte dech a říkáte si: Přesně tohle jsem zažila.
Naopak trochu nostalgie a hořkosladkého humoru přináší Barbora Šťastná v knize Třicet pět večírků. Koncept je geniální: 35 kapitol, 35 let, 35 mejdanů. Od maturity v roce 1989 až po současnost. Sledujete partu přátel, jak stárnou, rozvádějí se, mění se jim sny i účesy.
Pro mě osobně to bylo jako listovat starými fotkami. Zatímco my ženy v knize zrajeme a učíme se z pádů, chlapi tam často zůstávají věčnými kluky. Je to ideální kniha k vínu – vtipná, ale s takovým tím "au" momentem, kdy si uvědomíte, jak ten čas letí.
Napětí, co by se dalo krájet
V ohledu na to, že jsem sice čtivec, ale potřebuji napětí, musím vypíchnout Michaelu Klevisovou a její Letní slunovrat. Klevisová je královna české detektivky, ale tady opustila svého vyšetřovatele Bergmana a vrhla se do vod tzv. folk hororu.
Děj se odehrává v jihočeské vesnici, kde to pod povrchem vře. Staré rituály, sucho, požáry a vesnická tajemství, o kterých se nemluví. Klevisová umí popsat les tak, že se budete bát jít i na záchod. Je to přesně ten typ knihy pro zimní večer, kdy venku fičí vítr a vy jste rády, že jste v teple a bezpečí. Nečekejte potoky krve, ale psychologické dusno, ze kterého vám chvílemi může být i úzko.
Zvolíte cynismus nebo mužskou citlivost?
A co by to bylo za rok bez Radky Třeštíkové? Její Bábovky na konci světa jsou volným pokračováním kultovního hitu. Třeštíková jede v tom, co umí nejlíp – rychlé dialogy, propletence vztahů a cynický humor. Děj graduje až úplně na závěr knihy, takže o napětí není nouze. Je to moderní, instagramové psaní, které funguje jako zrcadlo našich vlastních vztahových karambolů.
Aby to nevypadalo, že fandím jenom ženám – musím zmínit Patrika Hartla. Jeho Manželství mě vážně dostalo. Čekala jsem klasickou řachandu, ale on mě, světe div se, dojal.
Najednou to není jen ten vysmátý bavič z televize, ale chlap, co jde s kůží na trh. Otevřeně přiznává, jak se muži bojí, že nám nebudou stačit a že je opustíme. Je to vtipné? Jasně. Ale taky je v tom kus pravdy o tom, že udržet vztah po letech je prostě fuška. Krásná, ale fuška.
Co si tedy vybrat?
Jak je zřejmé, letos je z čeho vybírat. Já se chci bát, takže pro mě je vítězem na celé čáře Letní slunovrat. Pokud si však potřebujete pobrečet sáhněte po knize Šikmý kostel 3 nebo chcete radši psychologické drama? Pak je pro vás jasná volba Čas vos nebo Pláňata. S tím, že se blíží konec roku mnoho z nás začíná bilancovat a na této vlně se nese Třicet pět večírků.
Ať už si vyberete kteroukoli nebo možná postupně všechny, letos je rozhodně z čeho vybírat. Nezbývá než jen rozsvítit čtecí lampu, vzít si deku a užít si tyto příběhy, které jsou do hloubky.
Zdroje: databazeknih.cz, ctemeceskeautory.cz, ct.cz,
