Fajnstyl.cz 
Evropské debaty se v posledních měsících zintenzivnily a Česká republika se ocitá přímo v jejich středu. Politici, energetici i ekonomové se shodují na jednom: Brzy začne platit opatření, které změní ceny energií i pohonných hmot a promítne se do rozpočtu každého, kdo doma topí, používá auto nebo spoléhá na plyn. Přestože se vede ostrý boj o podmínky a hranice nového systému, jisté je jediné. Změna dorazí i k nám.
Ticho před bouří
To, co se chystá, má jméno ETS 2, a jeho start je naplánovaný na rok 2027. Navazuje na původní systém obchodování s emisními povolenkami, který se dosud týkal velkých elektráren, tepláren a části průmyslu. Nově se ale přenese i do sektorů, které zasahují do běžného života každého z nás, tedy do silniční dopravy a vytápění budov. Záměr je zřejmý. Evropská unie chce do roku 2030 snížit emise v těchto oblastech o více než čtyři desítky procent oproti roku 2005.
Pro spotřebitele to bude znamenat jediné. Dodavatelé energií a paliv budou muset nakupovat povolenky a následně tyto náklady promítnou do cen, které uvidí každý na své faktuře. Odborníci upozorňují, že i když se konečný účet může v jednotlivých státech lišit, jisté je, že se promítne do každého litru benzínu, každé megawatthodiny plynu, i do ceny uhlí.
Když čísla začnou mluvit
Výpočty ukazují, jak citelně se může novinka propsat do rodinných rozpočtů. Pokud se podaří prosadit zastropování ceny povolenky na 45 eur, litr benzínu zdraží zhruba o 3 koruny, zemní plyn o 200 korun za megawatthodinu a uhlí o 300 korun za 100 kilogramů. To jsou částky, které se v součtu ročně projeví v tisících korunách u menších domácností, u firem ale v řádech milionů.
Analýza americké společnosti KraneShares přitom předpokládá, že ceny povolenek mohou stoupnout mnohem výše. Podle jejích odhadů se cena během tří let může vyšplhat až na 250 eur, což by znamenalo nárůst životních nákladů o desítky tisíc korun ročně. Investoři už nyní spekulují na burzách s cenami vysoko nad oficiálním stropem a obchoduje se s kontrakty přesahujícími 80 eur.
Politické přetahování
Není proto divu, že téma se stalo jedním z nejžhavějších bodů evropských i českých debat. Vláda Petra Fialy prosazuje zastropování na úrovni 45 eur a věří, že se jí podaří získat podporu pro tento kompromis. Ministr životního prostředí Petr Hladík zdůrazňuje, že bez limitu by dopad na domácnosti i firmy byl neúnosný.
Opozice je ale nekompromisní. Hnutí ANO i SPD požadují úplné odmítnutí povolenek pro domácnosti a varují před jejich likvidačním efektem na rozpočty rodin i konkurenceschopnost průmyslu. Někteří europoslanci dokonce mluví o hrozbě destabilizace celé Evropské unie, pokud lidé pocítí prudké zdražení přímo na svých účtech.
Budoucnost v nejistotě
Zatímco politici se přou o podobu a výši stropů, domácnosti i podniky stojí před otázkou, jak se na novou realitu připravit. Podle propočtů Fakta o klimatu mají dopady zasáhnout především nízkopříjmové rodiny a menší podniky, pro něž energie a pohonné hmoty tvoří významnou část výdajů. Evropská unie proto slibuje vznik Sociálního klimatického fondu, z něhož by měly plynout miliardy korun na kompenzace, a podporu při přechodu k úspornějším a ekologičtějším řešením.
Jak ale ukazují zkušenosti z jiných zemí, úspěch podobných programů závisí na tom, zda budou dobře nastaveny a zda pomoc skutečně dorazí k těm, kdo ji nejvíce potřebují. Přestože tedy systém slibuje podporu i investice do renovací budov nebo rozvoje veřejné dopravy, zůstává otázkou, zda dokáže zmírnit tlak na každodenní rozpočty lidí.
Zdroje: echo24.cz, faktaoklimatu.cz, ct24.ceskatelevize.cz
