Žižkovskou televizní věž zná snad každý Čech. Je bezpochyby jednou z nejvýraznějších a nejkontroverznějších staveb naší metropole. Není tedy divu, že se pravidelně dostává do žebříčků nejošklivějších budov. Pro většinu Pražanů je neoddělitelnou součástí panoramatu města i přesto, že budí spíše odpor. Věž však láká davy zvědavých turistů, kteří chtějí vidět jednu z „nejošklivějších staveb světa“ na vlastní oči. Často ale zůstanou překvapeni, co všechno Žižkovská věž nabízí.

Kontroverzní obří stavba ve městě historie
Stavba věže probíhala v letech 1985 až 1992 a započala tedy ještě za socialismu. Navrhli ji architekti Václav Aulický a Jiří Kozák. Šlo jim o moderní a masivní strukturu, která měla být nejen výkonným vysílačem, ale také dominantou celého prostoru. Kritika se ale na věž snášela už od samého počátku. Mnozí Pražané nikdy nepřijali její futuristický vzhled a brutalistický design. Do starobylé Prahy zkrátka nezapadla, zejména do historického konceptu Hradčan. Věž je navíc postavena na místě bývalého židovského hřbitova, což byl další faktor, který se lidem příliš nezamlouval.
Titul nejošklivější věže světa
Žižkovská věž si své „slávy“ v mezinárodním kontextu užila především díky zahraničním médiím a anketám, které ji neváhají zařazovat do žebříčků těch nejméně povedených staveb.
Vůbec největší mediální pozornost si věž získala v roce 2009, kdy byla v internetové anketě cestovatelského portálu Virtual Tourist vyhlášena druhou nejošklivější stavbou světa. Autoři ankety kritizovali zejména její umístění a vzhled, který popsali jako "startovací rampu pro rakety narušující krásné historické panorama".
V jiných mezinárodních přehledech se věž pravidelně umísťuje v první pětce. Byla dokonce označena za čtvrtou nejohyzdnější stavbu na světě v podobném mezinárodním žebříčku. Kritika se stále točí kolem střetu komunistického monstra s gotickou a barokní architekturou Prahy.
Tyto mezinárodní žebříčky často obsahovaly architektonická díla, která vzbuzovala podobně silné emoce, ať už kvůli svému brutalismu, megalomanii, nebo rozporu s okolní zástavbou, jako například Hotel Rjugjong v Pchjongjangu, který bývá pravidelným vítězem.

Od „ohavnosti” k turistické atrakci
Navzdory svému titulu nejošklivější budovy světa se věž stala jednou z nejnavštěvovanějších pražských atrakcí. Je to i díky modernizaci a dalším zajímavým prvkům, které k samotné věži postupem času přibývaly. Jedním z nich jsou například kontroverzní miminka od sochaře Davida Černého. Jedná se o deset velkých laminátových soch batolat lezoucích po pilířích věže. Tato instalace sice vyvolala další vlnu diskuzí, ale zároveň definitivně proměnila věž z pouhého vysílače v unikátní umělecký objekt, který láká turisty.
Dnes je věž součástí komplexu Tower Park Praha a nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek. Vydat se mohou například na vyhlídku do Observatoře. Ta se nachází ve výšce 93 metrů a poskytuje dokonalý panoramatický výhled na Prahu. Součástí komplexu jsou také restaurace, kavárny, bar nebo hotel One Room, který se nachází v horní části věže.
Žižkovská věž se tak i přes všechny kontroverze dokázala prosadit mezi věhlasnými pražskými památkami a přilákat zástupy návštěvníků. Pověst ohavnosti jí ve skutečnosti pomohla k celosvětové známosti, kterou dnes efektivně využívá coby jedna z nejoriginálnějších evropských rozhleden.
zdroje: iReceptar.cz, iDnes.cz, Kudyznudy.cz