Fajnstyl.cz 
Zima klepe na dveře a s ní přichází období odpočinku. Zahrada se pomalu, ale jistě ukládá ke spánku. Letničky jsou dávno pryč, trvalky se chystají zatáhnout poslední zbytky síly do kořenů a stromy se zbavují svého listí. Pro mnohé je to trochu melancholický pohled. Zvykli jsme si na explozi barev od jara do podzimu a teď nás čeká několik měsíců, kdy příroda odpočívá. Jenže zkušený zahrádkář ví, že i v tomto období může zahrada žít.
Vřes jako král zimní zahrady
Vřesu vnímáme většinou jako sezónní dekoraci, kterou na podzim koupíme v supermarketu a na jaře vyhodíme. To je ale obrovská škoda. Vřes je totiž neuvěřitelně houževnatý a odolný stálezelený keř, který při správné péči dokáže dělat radost dlouhé roky. A co víc, některé jeho druhy a kultivary kvetou právě v pozdním podzimu a v zimě. Jejich drobné, zvonkovité květy v odstínech bílé, růžové či fialové se nebojí mrazu a statečně vykukují i zpod sněhové pokrývky.
Rod vřesovcovitých (Ericaceae) je obrovský, čítá na 800 druhů, a zahrnuje jak vřesy (rod Calluna), tak vřesovce (rod Erica). Právě díky této rozmanitosti si můžeme poskládat takzvané vřesoviště, které bude kvést prakticky po celý rok. Zatímco klasický vřes obecný (Calluna vulgaris) kvete hlavně od konce léta do podzimu, některé vřesovce, například vřesovec pleťový (Erica carnea), rozkvétají už v prosinci a kvetou až do jara. Jsou to opravdoví šampioni chladného počasí. Navíc jsou to rostliny medonosné, takže poskytují cennou potravu včelám v době, kdy je o květy nouze.
Správné místo a kyselá půda
Aby vám vřesy dělaly radost déle než jednu sezónu, musíte respektovat jejich přirozené potřeby. V přírodě rostou na chudých, písčitých a hlavně kyselých půdách. Vápník v půdě doslova nesnášejí. Ať už zakládáte záhon, nebo sázíte do nádoby, základem je substrát s nízkým pH, ideálně pod 5,5. Nejjednodušší je koupit speciální substrát pro vřesovištní rostliny nebo si namíchat vlastní směs z rašeliny, písku a kvalitní zeminy bez vápna. Co se týče světla, vřesy milují slunce. V polostínu sice přežijí, ale budou se vytahovat, řídnout a méně pokvetou. Naopak vřesovce snesou i mírný polostín. Ideální je pro ně vzdušné místo, kde nebudou trpět vlhkem a houbovými chorobami. Při výsadbě je dobré sázet více rostlin stejné barvy do skupin. Sazenice sázejte asi 30 cm od sebe a o něco hlouběji, než byly v původním květináči.
Dva pilíře celoroční krásy
Asi nejčastější chybou, kvůli které vřesy kupované na podzim hynou, je sucho. Rašelinový bal, ve kterém se prodávají, velmi špatně přijímá vodu, jakmile jednou zcela proschne. Proto je naprosto zásadní před výsadbou celý kořenový bal ponořit na několik hodin do kbelíku s vodou, aby se dokonale nasákl. Po výsadbě je samozřejmě nutná pravidelná zálivka, dokud rostliny nezakoření. A teď to hlavní, zálivka v zimě. Mnoho lidí se domnívá, že v zimě se nezalévá. Pro vřesy je ale v zimním období mnohem nebezpečnější sucho než mráz. Během slunečných, mrazivých dnů bez sněhové pokrývky ztrácejí stálezelené lístky vodu, ale ze zamrzlé půdy ji nemohou doplnit. A tak se stane, že rostlina jednoduše uschne. Druhým pilířem péče je řez. Aby si keříky udržely kompaktní, hustý tvar a bohatě kvetly, potřebují každoroční sestřih. Ten se provádí na jaře, ideálně v březnu či dubnu. Odkvetlé výhony se zkrátí zhruba o třetinu. Nikdy neřežte do starého, bezlistého dřeva, rostlina by už nemusela obrazit.
