Řeč je o obyčejném vejci. O téhle dokonalé potravině v přírodním obalu, která je základem tisíců receptů a rychlou záchranou, když není čas na velké vaření. Jenže právě teď se nad českými vejci stahují mračna. Farmáři i obchodníci varují, že jich brzy může být kritický nedostatek, především těch z takzvaných podestýlkových nebo voliérových chovů.

Past jménem konec klecových chovů
Všechno to začalo dobrým úmyslem. Před lety se pod tlakem veřejnosti a různých aktivistických skupin rozhodlo, že chov slepic v klecích je neetický. Obchodní řetězce se v rámci vylepšení své image předháněly v závazcích, že nejpozději do konce roku 2025 přestanou prodávat „trojková“ vejce z klecových chovů. Politici na to slyšeli a v roce 2020 schválili zákon, který od roku 2027 klecové chovy v Česku úplně zakazuje.
A tady začíná ten problém. Přestavět starý klecový chov na moderní voliérový systém, kde mají slepice více prostoru a volnosti, není jen tak. Je to obrovská investice. Přestavba jediné haly může vyjít na 30 až 60 milionů korun. Navíc je to běh na dlouhou trať. Mnoho zejména menších chovatelů do takového rizika prostě nešlo. Nevěděli, jak se bude vyvíjet cena, a tak raději chovy ukončili. Podle odhadů Českomoravské drůbežářské unie by tak mohlo bez náhrady zaniknout až milion míst pro nosnice. To je zhruba pětina celé české produkce.
Zatímco čeští farmáři investují stovky milionů do přestaveb, aby vyhověli zákonu, vzniká tu jeden paradox. Po roce 2027 bude sice v Česku zakázáno chovat slepice v klecích, ale nikdo nezakazuje levná „trojková“ vejce dovážet ze zahraničí, například z Polska. Tam stále drží dvě třetiny nosnic v klecích. A právě tato vejce se pak často objevují v akčních letácích supermarketů.
Méně vajec pro všechny
Chovatelé, kteří se do drahých přestaveb pustili, teď čelí dalším problémům. Do nové haly s voliérami se vejde o desítky tisíc slepic méně než do té staré s klecemi. Nosnice mají sice kvalitnější život, mohou roztáhnout křídla a volně se pohybovat, ale tento systém je dražší na provoz a paradoxně s sebou nese i více úhynů. Slepice se mohou zranit při létání nebo se ve velkém počtu nahrnout na jedno místo a některé to prostě nepřežijí. Všechny tyto faktory se logicky musí promítnout do ceny. Odhaduje se dokonce, že cena za jedno vejce se může vyšplhat až na deset korun. Pro mnoho domácností je přitom už současná cena kolem šesti korun za kus na hraně. Situaci ještě zhoršuje fakt, že v Evropě řádí ptačí chřipka, která snižuje stavy nosnic o miliony kusů. Blíží se navíc Vánoce, období, kdy spotřeba vajec tradičně letí strmě vzhůru. Už teď je na trhu vajec z podestýlkových chovů nedostatek.

Jak se vyznat v kódech na vejcích
Až příště vezmete v obchodě do ruky plato vajec, podívejte se na skořápku. Najdete tam kód, který vám o původu vejce prozradí vše podstatné. Zaměřte se na první číslici:
0 – Bio chov (ekologické zemědělství): Slepice mají volný výběh na pastvině a jsou krmeny certifikovaným bio krmivem. Jde o nejpřísněji kontrolovaný a pro zvířata nejpřívětivější způsob chovu.
1 – Chov ve volném výběhu: Nosnice mají přes den přístup do venkovního výběhu, kde mohou hrabat a popelit se. Noc tráví v hale.
2 – Chov na podestýlce (podlahový, voliéra): Slepice se volně pohybují uvnitř haly, kde mají k dispozici hřady, snášková hnízda a podestýlku. Právě tento typ vajec má nahradit ta klecová.
3 – Chov v obohacených klecích: Toto je systém, který bude od roku 2027 v Česku zakázán. Slepice žijí v klecích, které jsou oproti starým typům o něco větší a vybavené hřadem, hnízdem a prostorem pro hrabání. I tak je ale jejich pohyb velmi omezený.
Za číslicí následuje kód země (např. CZ pro Českou republiku) a registrační číslo hospodářství. Díky tomu přesně víte, odkud vaše vejce pochází.
Superpotravina, kterou bychom měli jíst pravidelně
Vejce nejsou jen důležitou součástí většiny receptů, jsou i nabitá živinami. Obsahují především vysoce kvalitní bílkovinu, kterou naše tělo dokáže stoprocentně využít pro stavbu svalů a obnovu tkání. Dále je to celá škála vitamínů kromě vitamínu C, zejména vitamíny skupiny B (hlavně B12), vitamíny A, D, E a K. Ze žloutku získáme důležité minerály jako železo, fosfor, vápník a draslík. Díky obsahu fluoru přispívají vejce i ke zdraví našich zubů.
Zdroj: cpzp.cz, energyshobby.cz, seznamzpravy.cz, agroreport.cz, ceske-drubezi.cz