Fajnstyl.cz 
Začátek září je pro zahradu přelomovým obdobím. Léto se pomalu loučí, rána bývají chladnější a slunce už nemá takovou sílu jako v červenci. Rostliny mění tempo a soustředí se na přípravu na zimu. To, co se děje v půdě, rozhoduje o jejich kondici v nadcházejícím období. Kdo tuto chvíli podcení, riskuje, že ho v příští sezóně přivítají rezavé větvičky a oslabené dřeviny.
Tajemství ukryté pod zemí
S příchodem podzimu rostliny postupně mění své priority. Už neinvestují energii do bujného růstu, ale soustředí se na posílení kořenového systému. Právě proto je teď chvíle na podzimní hnojení, které tuto změnu podpoří. Rozhodující roli hraje draslík a fosfor. Zatímco draslík posiluje pletiva a pomáhá lépe odolávat mrazu i suchu, fosfor podporuje kořeny, aby získaly stabilitu a sílu. Díky této výživě zůstávají jehlice déle zelené a rostlina lépe zvládne zimní zátěž.
Chybu byste naopak udělali, kdybyste sáhli po dusíkatých hnojivech. Ta sice podporují rychlý růst, ale v podzimních měsících je to přesně to, co rostliny nepotřebují. Nevyzrálá pletiva by mráz spálil a místo posílení byste je vystavili zbytečnému riziku. Proto je podzimní zásah do půdy vždy zaměřen na prvky, které podporují odolnost, nikoli na ty, co stimulují růst.
Časování, které se neodpouští
Příroda si žádá, abyste se řídili jejím rytmem. Ideální období pro podzimní přihnojování začíná už koncem srpna a pokračuje až do října. Jakmile nastanou první listopadové mrazíky, bývá pozdě. Rostliny v té době přecházejí do klidu a přijaté živiny by už nevyužily. Proto je důležité sledovat počasí a nepropásnout chvíli, kdy je půda ještě teplá a schopná živiny dobře vstřebat.
U ovocných stromů i okrasných dřevin má správné načasování zásadní vliv na jejich kondici. Draslík je v půdě pohyblivější než fosfor a při včasné aplikaci má možnost rovnoměrně se rozprostřít tam, kde ho rostlina nejvíce potřebuje. Fosfor se naopak uvolňuje pomaleji, a proto je jeho podzimní doplnění ještě důležitější. Jen tak zajistíte, že v kořenové zóně bude k dispozici právě ve chvíli, kdy jej rostlina využije.
Voda jako životní pojistka
Ani ta nejlepší výživa nestačí, pokud rostliny trpí suchem. Túje jsou v tomto směru zvlášť citlivé. Často se lidé spoléhají na podzimní deště, ale ty nemusí stačit. Proto je nezbytné jim před prvními mrazy dopřát pořádnou zálivku. Voda se vsákne hluboko do půdy a vytvoří zásobu, ze které stromy čerpají i během zimy, kdy už vláhu z okolí získat nedokážou.
Je však nutné hlídat, aby půda nebyla ani přemokřená, ani vyschlá. Přebytek vody může způsobit hnilobu kořenů, její nedostatek naopak vede k rezavění jehlic. Správné je zalévat důkladně, ale s rozmyslem. Před příchodem mrazů právě tento krok rozhoduje o tom, zda bude váš živý plot na jaře svěží, nebo zcela uschlý.
Když dobrý úmysl nestačí
Podzimní péče o dřeviny může mít i své nástrahy. Nejčastější chybou je přílišná horlivost při dávkování hnojiv. Nadbytek živin půdě ani rostlinám nesvědčí a snadno může poškodit jejich přirozenou rovnováhu. Stejně tak se vyhněte použití nehašeného stavebního vápna nebo kombinaci chlévského hnoje s vápenatými hnojivy. Tyto zásahy by místo posílení mohly rostlinám uškodit.
Rizikem je i přehnojení těsně po výsadbě. Nově zasazené túje potřebují nejprve vytvořit pevný kořenový systém, a proto je lepší počkat a dopřát jim prostor k adaptaci. A pokud už rostlina vykazuje známky poškození, například hnědnutí výhonů, někdy je jedinou možností odstranit postižené části a posílit ji šetrnou péčí.
