Fajnstyl.cz 
Opatření, které mělo ulehčit rodinné situaci, se však obrátilo proti němu. Úřady mu totiž zamítly dávky na bydlení s odůvodněním, které ho naprosto šokovalo. Karel (46) zdědil po otci menší rodinný dům na kraji města. Právě v tomto domě vyrůstal a později v něm žil společně se svou maminkou a rodinou.
Před pěti lety se však rozvedl a rozhodl se, že mamince, která už byla v důchodu a potřebovala častější pomoc, nechá v domě více prostoru. „Maminka měla problémy s pohybem a potřebovala klidnější prostředí. Myslel jsem, že bude lepší, když se odstěhuji a budu za ní pravidelně docházet," vypráví Karel, který si našel podnájem v nedaleké čtvrti.
Domluvili se, že si maminka na sebe napíše trvalé bydliště v domě, aby mohla čerpat různé výhody spojené s vlastnictvím nemovitosti, jako třeba slevu na odpad. Karel si ponechal trvalý pobyt na úřadě, což je poměrně běžná praxe u lidí, kteří z různých důvodů nechtějí nebo nemohou využít adresu svého skutečného bydliště.
Nečekaná rána přišla s jeho nemocí
Karlův život se převrátil vzhůru nohama, když před rokem musel podstoupit náročnou operaci páteře. Několikaměsíční rekonvalescence mu znemožnila naplno pracovat. Jeho příjem dramaticky poklesl a on se ocitl ve finanční tísni. „Najednou jsem měl poloviční plat, ale nájem a ostatní výdaje zůstaly stejné. Bylo to opravdu těžké období," vzpomíná Karel s hořkostí v hlase.
Kamarád mu poradil, aby si zažádal o příspěvek na bydlení, který by mu mohl alespoň částečně pomoci překlenout toto náročné období. Karel tedy shromáždil potřebné dokumenty a vydal se na úřad práce s nadějí, že mu stát v jeho situaci pomůže.
Vlastnictví nemovitosti jako překážka
Jenže realita byla daleko krutější, než očekával. Na úřadu mu sdělili, že na příspěvek na bydlení nemá nárok. Důvod? Je vlastníkem nemovitosti určené k bydlení. „Nevěřil jsem vlastním uším. Vysvětloval jsem úřednici, že sice vlastním dům, ale nebydlím v něm, protože tam žije moje maminka, které jsem chtěl pomoci," popisuje Karel setkání na úřadě.
Úřednice však byla neoblomná a odvolávala se na zákon o státní sociální podpoře. Ten totiž jasně stanovuje, že nárok na příspěvek na bydlení nemá osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovitosti určené k trvalému bydlení, pokud nemá k této nemovitosti přihlášen trvalý pobyt.
„Snažil jsem se vysvětlit, že jsem se odstěhoval, abych pomohl mamince, a že si platím podnájem jinde. Ale bylo to marné," krčí rameny Karel. Úřednice mu dokonce doporučila, aby se vrátil do svého domu a mamince našel jiné bydlení, pokud chce získat nárok na dávky. Pro Karla to byl naprostý šok.
Není to ojedinělý případ, kdy úřady rozhodly
Karlův příběh není zdaleka jediný. Podobných případů je mnoho a často se týkají lidí, kteří ve snaze pomoci svým blízkým přenechají své nemovitosti k užívání rodinným příslušníkům. Odborníci na sociální práva upozorňují, že zákon v tomto ohledu není dostatečně flexibilní a nezohledňuje specifické rodinné situace.
„Zákon předpokládá, že pokud někdo vlastní nemovitost, měl by v ní také bydlet. Neřeší ale situace, kdy majitel přenechá bydlení někomu jinému z rodiny a sám bydlí jinde," vysvětluje sociální pracovnice Jana Novotná, která se s podobnými případy setkává čím dál častěji.
Co tedy v takové situaci dělat?
Karel zvažoval různé možnosti, včetně převedení nemovitosti na maminku. To by však znamenalo další výdaje a komplikace. „Notář mi řekl, že bych musel zaplatit daň z nabytí nemovitosti a vyřizování by trvalo několik měsíců. Na to jsem v té situaci neměl prostředky ani čas," vysvětluje Karel, který se nakonec rozhodl vrátit do svého domu a pomáhat mamince jiným způsobem.
Odborníci doporučují, aby lidé před podobnými kroky vždy zvážili všechny důsledky a ideálně se poradili s právníkem nebo sociálním pracovníkem. Majetkové převody a změny trvalého bydliště totiž mohou mít dalekosáhlé dopady nejen na nárok na sociální dávky, ale i na mnoho dalších aspektů života.
Karel dnes svého rozhodnutí lituje, ale vidí v něm i důležité ponaučení. „Kdybych věděl, co vím teď, asi bych to udělal jinak. Člověk se prostě snaží pomoci rodině a nakonec na to doplatí," uzavírá svůj příběh s povzdechem.
