V sobotu 5. dubna musíte na své zahrádce udělat tyto úkony. Kdo neudělá, přijde o svou úrodu

Nedivím se, že teď každý zkušený zahrádkář raději dvakrát měří, než jednou střihne. A je to dobře, protože meteorologové už hlásí, že by mohla přijít další vlna ochlazení. Letos dokonce připadá zmrzlým mužům neděle 5. dubna, a jestli jste pověrčiví jako já, víte, že to něco znamená.

Tak nebo tak, tohle je přesně ten víkend, kdy se rozhodne o tom, jestli z vaší zahrádky letos vůbec něco sklidíte. Pojďme se podívat, co všechno musíte zvládnout právě teď.

Jarní mrazy jsou zákeřné, chraňte svou přírodu

Rostliny jsou na jaře obzvlášť citlivé. Představte si to - právě se s plnou silou daly do růstu, nasazují pupeny, květy, první lístky. Tohle všechno je mnohem náchylnější na poškození mrazem než třeba otrlejší podzimní rostliny. Navíc, jak se dny prodlužují a oteplují, rostliny ztrácejí svoji přirozenou odolnost vůči chladu. Co v únoru zvládly bez mrknutí oka, to je v dubnu může zabít.

A tady přichází další problém - nejnebezpečnější nejsou ty klasické zimní mrazy, ale právě ty jarní, které přijdou po období tepla. Rostlina, která už nastartovala růst, dostane šok a takový teplotní výkyv zvládá mnohem hůř než stabilní zimu. Je to jako kdybyste po sauně skočili do ledové vody - taky by vás to pořádně rozhodilo.

Co všechno musíte udělat právě tento víkend

Tak teď bez vytáček k věci. Toto jsou úkony, bez kterých se tento víkend prostě neobejdete, pokud chcete mít letos vůbec co sklízet. Zkontrolujte předpověď počasí do detailu. Nejenom ta obecná předpověď pro celou oblast, ale skutečně pro vaši konkrétní lokalitu. Jestli bydlíte v údolí, počítejte s tím, že teploty můžou být klidně o 2-3 stupně nižší než ty oficiálně hlášené.

Mrazivé kapsy se tvoří hlavně v níže položených místech, kam stéká studený vzduch z okolních kopců. Sledujte nejen minimální teploty, ale i to, jak dlouho mráz potrvá. Velký rozdíl je mezi krátkým ranním mrazíkem a celonoční teplotou pod nulou. A nezapomeňte - rostliny můžou utrpět újmu už při teplotách těsně nad nulou, zvlášť ty citlivější.

Připravte všechny ochranné prostředky na jednom místě

Nemůžete pak pobíhat po zahradě jako zmatená slepice (tak jako já loni) a zoufale hledat, kam jste dali tu poslední netkanou textilii. V sobotu zkontrolujte, že máte připraveno:

• Dostatek netkaných textilií různých gramáží
• Zahradnické fólie
• Květináče, kbelíky a jiné nádoby na přikrytí menších rostlin
• Provázky, kolíky nebo zatěžkávací kameny
• Chvojí nebo slámu na mulčování
• V nejhorším případě i obyčejné prostěradlo, když nic jiného není po ruce

Tohle je možná to nejdůležitější. Jestli vaše ovocné stromy a keře právě kvetou, jsou extrémně náchylné na poškození mrazem. Už jediná mrazivá noc dokáže spálit všechny květy a přijdete o celou úrodu. Moje sousedka takto loni přišla o všechny meruňky, i když strom byl obsypaný květy jak nikdy předtím.

U stromů v plném květu nemáte moc možností, jak je celé zakrýt, ale můžete zkusit zadýmování nebo rozprášení vody v koruně těsně před mrazem, což vytvoří ochrannou vrstvu ledu (ale pozor, musíte to načasovat správně a mít vhodné vybavení).

Přikryjte všechny citlivé rostliny ještě před setměním

Nečekejte, až teplota klesne pod nulu! To už může být pozdě. Citlivé rostliny přikrývejte už odpoledne, kdy je pod pokrývkou stále ještě zachyceno teplé denní teploz půdy. Nadzvedněte pokrývku na několika místech tyčkami nebo větvičkami, aby se nedotýkala přímo rostlin.

A které rostliny jsou ty nejcitlivější?

• Rajčata, papriky a lilky (ty by teď stejně venku být neměly)
• Okurky, cukety a dýně (jestli jste už vysadili, tak rychle zakrýt)
• Fazole, kukuřice
• Brambory, pokud už vyklíčily nad povrch
• Jahody v květu
• Mladé výhonky vinné révy
• Nově vysazené letničky

Dobře zalijte (ale jen některé rostliny)

Tohle je trošku ošemetné a spousta zahrádkářů to dělá špatně. Platí, že vlhká půda lépe udržuje teplo než suchá. Takže pokud se očekává jen lehký mrazík, zalití půdy kolem rostlin může pomoci udržet teplejší mikroklima. ALE - a to je důležité - neměli byste zalévat samotné rostliny, protože mokré listy a květy mrznou mnohem snáz. A pokud se očekává silnější mráz, zalévání vůbec není dobrý nápad, protože by mohlo dojít k poškození kořenů.

Takže zalijte jen půdu kolem odolnějších rostlin a jen při očekávání mírného ochlazení. Silná vrstva mulče dokáže udělat divy při ochraně před mrazem. Na záhony s citlivými rostlinami nanoste vrstvu slámy, listí nebo chvojí o síle alespoň 10 cm. Kořenová zelenina jako mrkev, petržel nebo červená řepa tímto způsobem přežije i docela silné mrazy.

Pro bylinky, jahody a jiné nižší rostliny můžete použít i techniku "mulčovacího kopečku", kdy rostlinu ze všech stran obložíte mulčem jako malý kopec, ale necháte vršek volný, aby měla přístup ke světlu.

Přesuňte, co můžete, do chráněných prostor

Pokud máte rostliny v přenosných nádobách, přemístěte je na verandu, pod přístřešek nebo do skleníku. Když nemáte nic takového, zkuste alespoň najít místo u jižní stěny domu, která přes den akumuluje teplo a v noci ho vyzařuje. Představte si, že se ráno probudíte, podíváte se z okna a vidíte, že všechno je pokryté jinovatkou. Co teď?

Především nepropadejte panice! I když to vypadá hrozivě, některé rostliny mají překvapivou schopnost vzpamatovat se z lehkého mrazu. Klíčové je, jak se k nim zachováte ihned po mrazu. Nechte rostliny rozmrznout přirozeně a pomalu. Neotírejte z nich námrazu ani je nepolévejte vodou ve snaze je rychle rozmrazit - to by napáchalo ještě větší škody. Prostě je nechte, ať se vzpamatují vlastním tempem.

Pokud vidíte, že jsou rostliny opravdu poškozené, odstraňte všechny černé a zhnědlé části, protože ty už se nevzpamatují a mohly by začít hnít a infikovat zbytek rostliny. U některých rostlin, jako jsou brambory, můžete s odstřižením počkat pár dní, abyste viděli, co se skutečně vzpamatuje a co je nenávratně poškozené.

Mráz není konec světa

I když to může vypadat jako totální katastrofa, zkušenější zahrádkáři vědí, že příroda má neuvěřitelnou schopnost regenerace. Pamatujte si, že i kdyby vám zmrzla část úrody, pořád máte čas znovu vysít nebo vysadit spoustu plodin. Jaro je dlouhé a léto ještě delší.

A možná nejdůležitější rada na závěr - buďte na jarní mrazíky připraveni každý rok. Nejsou výjimkou, ale pravidlem, a kdo s nimi počítá, ten pak nemusí narychlo improvizovat a pravděpodobně zachrání mnohem víc ze své zahrady. Tak hodně štěstí tento víkend! A nezapomeňte - kdo je připraven, není překvapen.