Fajnstyl.cz 
Mytí potravin by mělo chránit naše zdraví. Někteří lidé ale bezmyšlenkovitě dávají do dřezu vše bez rozdílu, a mohou tak někdy nadělat více škody než užitku. A když už vědí, co a jak vytřídit k umytí, mnohdy dělají chyby v samotném postupu. Jak jste na tom vy?
Základní pravidla
Kdo si má ale všechna ta doporučení pamatovat? Při umývání potravin to není nijak složité. Stačí, když se budete řídit snadnou pomůckou: „umýt až těsně před přípravou, a jen to, co roste“. Nejčastější typy potravin tím máte hned vyřešené.
Platí tedy, že ovoce a zeleninu je kvůli zbytkům pesticidů, prachu a různým mikroorganismům z přepravy nutné vždy očistit, a to i když se na první pohled zdají bez poskvrny.
Tekoucí voda sice nikdy nezabije ani neodstraní vše, ale studie ukazují, že může množství bakterií účinně eliminovat. Ovoce a zeleninu myjte vždy těsně před konzumací, ne hned po vybalení nákupu. Pokud byste se do omývání pustili hned, můžete podpořit bakteriální růst a předčasné kažení potravin.
Můžete je opláchnout pouze v ruce, nebo si vzít ještě lépe na pomoc čistý kartáček. Díky němu je důkladně vydrhnout všechny položky hračka. Nepoužívejte ale saponát, protože chemie může proniknout dovnitř potravin.
Jednou z častých chyb je při mytí zeleniny a ovoce používání teplé vody. Proč se tomu vyhnout? Vysoká teplota může u čerstvých potravin způsobit nejen teplotní šok, ale také proniknutí vody či bakterií z povrchu slupky dovnitř buněk.
Listovou zeleninu, která se čistí hůř, můžete napřed ponořit na několik minut do misky s chladnou vodou, aby nečistoty povolily. Je prokázáno, že přidáním octa do této zeleninové lázně můžete účinně zmírnit bakteriální kontaminaci, ale projeví se často na textuře a chuti.
Volba je tedy na vás. Pokud by měl být dalším krokem zeleninový salát s kyselou zálivkou, ničemu to vadit nebude. Pak už stačí listovou zeleninu jen opláchnout pod tekoucí vodou a vrhnout se na její přípravu.
Na maso si dejte pozor
Maso na druhou stranu nikdy ve dřezu neoplachujte. Zdraví ohrožující bakterie jako salmonelu si tím totiž můžete rozšířit po kuchyni, což potvrdily i výzkumy.
Ve studii amerického ministerstva zemědělství (USDA) se například ukázalo, že 60 % účastníků, kteří opláchli drůbeží maso pod tekoucí vodou, mělo následně ve dřezu potvrzený výskyt rizikových bakterií. Víc alarmující už byl jen fakt, že u 14 % z nich se tyto bakterie našly i poté, co dřez vyčistili.
Po práci s masem se tedy doporučuje důkladně si umýt ruce a dezinfikovat i všechny povrchy, kterých se maso dotklo. Pokud se totiž následně vrhnete třeba na přípravu zeleniny, riziko kontaminace je tu vysoké.
Maso bez oplachování rovnou tepelně upravte. Aby se všechny pro zdraví nebezpečné mikroorganismy zlikvidovaly, je potřeba dodržet minimální teploty podle obecných hygienických doporučení. Pro drůbeží maso je to 74 °C, pro vepřové a hovězí 63 °C a mleté by mělo projít alespoň 71 °C.
Bezpečnost obalů
Před použitím nemusíte složitě omývat ani dezinfikovat například plechovky a jiné obaly na jídlo. Ty by totiž podle zákonů EU měly být už na trh uváděné připravené na styk s potravinami, a tudíž bezpečné. Mohou se ale znečistit či zaprášit během skladování či přepravy.
Pokud je tedy možnost, že daný obal přijde do kontaktu přímo s ústy, doporučuje se ho otřít. Nejčastěji to bývá případ plechovek na různé alkoholické či nealkoholické nápoje.
Vejce rovnou do lednice
Ačkoliv skořápku vajec může občas „zdobit“ přilepené pírko nebo zbytky trusu, což předznamenává bakteriální riziko, před uložením do lednice byste je oplachovat neměli.
Mají na sobě totiž přirozenou ochrannou vrstvu, která brání mikroorganismům v pronikání dovnitř. Omytím vajec by se tato důležitá vrstva mohla ztratit, což by vedlo k proniknutí možných patogenů nebo rychlejšímu zkažení.
Jestli jsou skořápky špinavé, lepší je vejce nechat v původním obalu z obchodu a očistit je ideálně pouze vlhkým hadříkem či houbičkou až těsně před samotným vařením.
zdroje: nifa.usda.gov, extension.umn.edu, usda.gov, extension.umn.edu
