Fajnstyl.cz 
Ne v lednici, ale normálně, v pokojové teplotě, tak jak to občas v reálu dopadne – třeba když si něco koupíte, ale pak zapomenete, že to máte v tašce, nebo když si necháte půlku burgeru na potom a druhý den už to zkrátka nevypadá tak lákavě. Jenže netušili jsme, co všechno tenhle malý experiment odhalí. A že to bude tak odpudivé, že se na některé položky už podruhé nepodíváme stejnýma očima.
Začali jsme jednoduše – vyrazili jsme do tří největších fastfoodových řetězců a vzali si s sebou typické položky. Cheeseburger, hranolky, nugetky, oblíbený wrap. Všechno jsme nechali ve stejných papírových obalech, neotevřené, jen uložené na stole, v místnosti s běžnou teplotou kolem 22 stupňů. Zní to nevinně. Ale jakmile jsme druhý den otevřeli krabičky, přešla nás chuť.
Není burger, jako burger
Burger jako ze sádry. To byl náš první dojem. Houska, která ještě včera působila měkce a nadýchaně, byla tvrdá jako kousek polystyrenu. Maso ztvrdlo a vysušilo se do podoby podrážky, která při pokusu o zakousnutí kladla odpor. Vůně, která nás ještě předešlého dne lákala už z dálky, úplně zmizela. Zbyl jen zvláštní, chemický zápach, připomínající směs plastu a přepáleného tuku. Sýr se slil do podivné tuhé vrstvy, která se nedala rozpoznat od housky. A omáčka? Zaschlý film, který se táhl jako guma.
A pak přišly hranolky. Víte, jak mají být správně křupavé, voňavé, lehce slané? Tak tohle byl jejich přesný opak. Tvrdé, gumové, s olejovým povlakem, který nešel z prstů dolů ani po několika umytích. Zjistili jsme, že během noci nasály tolik tuku, že i přiložený ubrousek se jimi doslova nacucal. Některé kousky se lámaly jako dřevěné třísky, jiné se ohýbaly jako kusy gumy. V puse chutnaly naprosto bez chuti. Když jsme se pokusili ohřát je v mikrovlnce, výsledek byl ještě horší – smrděly jako přepálený olej a chutnaly jako plastová lžíce.
Jídlo z fastfoodu není vždy o kvalitě
Nugetky na tom nebyly o mnoho lépe. Kuřecí maso, které uvnitř působí měkce a šťavnatě, se proměnilo v podivnou suchou hmotu, kterou bychom přirovnali k pilinám zalitým v moučné omáčce. Obal se oddělil a popraskal, takže celý kousek vypadal jako něco, co zůstalo ležet zapomenuté na podlaze. Při pokusu o ohřev se uvnitř vytvořila nehezká hmota, která se táhla a páchla jako starý olej. A pak přišel oblíbený wrap. Ten jsme rozbalili a doufali, že to nebude tak hrozné. Ale tortilla byla tvrdá, popraskaná a uvnitř z ní vytekla omáčka, která přes noc změnila barvu a vůni. Zelenina – hlavně salát – ztmavla a zavadla, maso ztuhlo.
Celé to působilo jako zbytek z ledničky, co zapomenete za jogurtem. Jenže my to v lednici neměli. Nešlo jen o chuť nebo strukturu. Když jsme se podívali na to, co se s jídlem stalo, začali jsme se vážně ptát, co v těchto produktech vlastně je, že se takhle „zakonzervují“. Proč se nerozkládají jako běžné jídlo? Proč nezačnou po několika hodinách páchnout jako zkažené maso? A právě tady to začíná být zajímavé.
Mnoho fastfoodových jídel obsahuje konzervanty, stabilizátory a další látky, které prodlužují trvanlivost, udržují barvu, zabraňují plesnivění. Některé burgerové housky obsahují více než 15 přísad, včetně cukru, kyseliny sorbové nebo kyseliny propionové – což jsou látky, které mají za úkol udržet pečivo „čerstvé“. Maso bývá předvařené, napuštěné solí a emulgátory, které mu dodávají šťavnatost. A omáčky? Tam najdete směs octa, cukru, modifikovaných škrobů, umělých barviv a aromat.
Produkt, který zřejmě už nikdy chtít nebudete
Výsledkem je produkt, který sice chutná v daném okamžiku, ale když mu dáte čas, ukáže svou pravou tvář. A ta je děsivá. Přemýšlejte o tom – domácí burger, který si připravíte z čerstvého masa, housky a zeleniny, začne do druhého dne vysychat, změkne, rozpadne se. A to je normální. Fastfoodový burger ale i po 24 hodinách vypadá téměř stejně – až na to, že je nepoživatelný. Ale nerozpadá se. Nepáchne. A právě to je největší varování. Přesto se za takové jídlo platí nemalé peníze. Cheeseburger dnes vyjde na 45 až 50 Kč, hranolky na 60 Kč, větší kombinace snadno přes 150 Kč.
A za co platíte? Za kalorie, tuky, sůl, ale i za chemii, která udrží produkt „živý“ co nejdéle. Jenže otázkou je – co dělá taková kombinace s naším tělem? Jestli vás někdy napadne schovat si zbytek burgeru na později, raději si to rozmyslete. Možná vám v tu chvíli bude líto ho vyhodit, ale druhý den už to nebude jídlo, ale něco mezi umělou hmotou a smutnou připomínkou toho, jak moc jsme si zvykli na instantní řešení. A jestli máte chuť na pořádný burger? Udělejte si ho doma. Čerstvý, s poctivými surovinami. Protože tohle si vaše tělo fakt nezaslouží.
