Fajnstyl.cz 
Krása podle 18. století: porcelánová pleť a vosí pas
Zapomeňte na opálení nebo sportovní postavu – tehdejší symbol krásy byla bledá, téměř průsvitná pleť bez jediné pihy. Znamenala totiž, že žena nemusí pracovat na slunci a patří k vyšší vrstvě. Dnes bychom řekli „nemocná bledulka“, tehdy to byl vrchol elegance. Dámy proto používaly silné vrstvy pudru s obsahem olova, které sice zjemňovalo rysy, ale zároveň pomalu otravovalo tělo.
K tomu patřil extrémně úzký pas – ideálně kolem padesáti centimetrů. Dámy se stahovaly korzety tak pevně, že dokonce omdlévaly při tanci nebo jídle. Krása ale, jak známo, něco stojí. Boky měly být naopak výrazné a poprsí plné, takže celkově šlo o tvar přesýpacích hodin, který měl působit něžně, ale i svůdně. Své o tom věděla tehdejší ikona Madame de Pompadour.
Vlasy, které by dnes lámaly krky
Vlasy se v 18. století měnily v umělecká díla. Na hlavě se stavěly až půlmetrové účesy, vycpané polštářky a drátěnými konstrukcemi. Do účesů se vpletly perly, peří, umělé květiny, ale i ovoce nebo drobné figurky lodí. Tyto kreace držely dny i týdny – ženy spaly vsedě a hlavu si chránily před hmyzem mušelínovým závojem. Když se do účesu dostala veš, nebylo to žádné drama – prostě se to přepudrovalo.
Dnešní kadeřníci by si asi zoufali, ale tehdy to byl znak společenského postavení. Kdo měl větší účes, ten byl „víc“.
Make-up, který by dnes neprošel
Kosmetika se tehdy vyráběla tajně doma. Ženy míchaly líčidla z nebezpečných látek, třeba z rtuti nebo olova, a o receptech se nemluvilo – krása byla osobní tajemství. Na tváře se nanášely umělé červené kruhy z rumělky, na rty silná vrstva karmínu. Umělé znaménko – „muška“ – se lepilo na strategická místa, třeba ke koutku úst nebo nad ret, a mělo naznačovat koketnost.
Dnes bychom takový make-up označili za přehnaný a nezdravý, ale tehdy šlo o módní nutnost. Žena bez pudru a líčidel byla podezřelá, skoro jako by se nechtěla líbit.
Líbila by se dnes?
Těžko říct. Muži 18. století obdivovali křehkost, bledost a dokonalou úpravu. Dnešní ideál sází spíš na přirozenost, zdraví a pohyb. Přesto by se možná našla podobnost – i dnes se obdivuje výrazný kontrast mezi útlým pasem a křivkami. Jen místo korzetu máme fitness a shapewear.
Kdyby se ale tehdejší kráska objevila na ulici dnešní Prahy s napudrovanou parukou a křídově bílou tváří, asi by ji lidé považovali spíš za postavu z karnevalu. Každá doba má prostě svůj vkus – a ten z 18. století byl velmi specifický.
Zdroj: dotyk.cz, vikend.hn.cz, dama.cz
