Fajnstyl.cz 
Když syn donesl ze školky obrázek, nikdo netušil, že to změní život celé rodině. Jeho maminka přiznává, že to, co viděla na papíře, jí otevřelo oči. Dokonce natolik, že během pár dní udělala zásadní životní krok. I když to nebyla jednoduchá volba – podala žádost o rozvod. Ve chvíli, kdy pochopila, co všechno její syn vnímá a cítí, ji to úplně odzbrojilo.
Tohle bylo na obrázku
Na obrázku byla rodina. Otec, matka a dítě. Ale ani jedna z postav se neusmívala. Jen prázdné obličeje, které se na sebe ani nepodívaly. Žádné šťastné výrazy, spojené ruce, ani jiný láskyplný výjev. Chyběla tam radost, teplo domova i pocit sounáležitosti. V tu chvíli jí došlo, že i když se s manželem snaží tvářit jako rodina a zůstat spolu kvůli synovi, on to vidí jinak.
Děti zkrátka někdy cítí i to, co nahlas nepřiznáme. Podle vývojových psychologů jsou konkrétně dětské kresby klíčem k pochopení toho, co se odehrává uvnitř rodiny. Jejich ruku při kreslení vedou pocity, a tak může výsledný výtvor ukázat opravdu hodně. Pokud vnímají napětí, hádky nebo odtažitost, projeví se to i na papíře. Proto můžeme z obrázku vyčíst, co dítě momentálně prožívá.
Zůstat spolu „kvůli dětem“?
Mnoho párů má pocit, že spolu musí zůstat, i když jim to „neklape“. Říkají si, že pro děti by bylo přece hrozné, kdyby byli jejich rodiče rozvedení. Podle psychologů je to jeden z nejčastějších argumentů, proč lidé zůstávají v nefunkčních vztazích. Myslí si totiž, že úplnost rodiny je to nejdůležitější.
Realita ale ukazuje, že setrvávání ve vztahu plném hádek, tichých výčitek a odtažitosti je nakonec pro děti problémem a zátěží. Místo pocitu bezpečí si totiž z domova do dalšího života odnášejí vzorec nefunkčního vztahu.
Někteří psychologové dokonce upozorňují, že dlouhodobý citový chlad mezi rodiči je pro dítě prokazatelně horší než samotný rozchod nebo rozvod. Vyrůstá totiž v prostředí, kde se neučí zdravé komunikaci, respektu ani partnerské lásce. To mu pak v dospělosti působí problémy v navazování vlastních partnerských vztahů.
Důležitá je komunikace
Co ale dělat, když už v takové situaci jste? Rozhodnutí rozejít se je vždy bolestivé, ale pokud už k němu dojde, psychologové radí být k dětem upřímní. Nezahrnovat je detaily ani obviňováním, ale vysvětlit jim, že za neshody rodičů nemohou. Dítě potřebuje jasné ujištění, že máma i táta ho milují, a že i když se rodina mění, jejich láska k němu zůstává.
Nejdůležitější podle odborníků je, aby se děti necítily jako příčina problému. Proto je důležité zamyslet se i nad volbou slov. Snažte se komunikovat celou věc směrem k dětem tak, aby to dokázaly hezky pochopit. Dospělí by neměli s dětmi jednat jako s „dospěláky“, ale vysvětlovat situaci výrazy přiměřenými jejich věku. Zároveň by neměli nic zastírat. Lepší podle psychologů je nebát se pojmenovat, že rodiče spolu už nebudou žít.
Zásadní je v podobné situaci i to, aby rodiče „táhli za jeden provaz“. Pokud se totiž budou navzájem shazovat nebo zatahovat dítě do konfliktů, udělají mu největší škodu. Naopak dohoda, respekt a férová komunikace dokážou bolest ze změny výrazně zmírnit.
Co si odnesou do života?
Rozvod ani rozchod rodičů nemusí být pro dítě katastrofou. Důležité je, jakým způsobem se celá situace zvládne. Pokud dítě vidí, že rodiče dokážou spolupracovat, i když spolu už nejsou, posiluje to jeho schopnost zdravě fungovat ve vztazích. Odborníci zdůrazňují, že děti si odnášejí z dětství a dospívání především vzorce chování – a ty určují, jak budou fungovat ve vlastních vztazích.
Pokud tedy mají rodiče strach, že jim rozvodem „zničí“ život, měli by se zamyslet i nad druhou stanou. Neničí jim spíš život to, že se hádají a ukazují, že vztahy jsou plné bolesti a nepochopení? Podle psychologů je to jasné: Nefunkční vztah „kvůli dětem“ je často skutečně horší než obávaný rozvod. A někdy stačí jediný obrázek ze školky, aby rodiče pochopili, že změna je nevyhnutelná.
zdroje: sancedetem.cz, motherclub.cz, theses.cz,, mujrozhlas.cz, ifstudies.org
