Na španělských a gibraltarských plážích se v poslední době ukládají tisíce tun hnědé řasy známé pod latinským názvem Rugulopteryx okamurae, původem z jihovýchodní Asie. Ochránci přírody i místní úřady varují, že masivní výskyt této invazní řasy znamená nejen ekologický problém, ale také ekonomické potíže například pro turismus a rybářství.
Jen za letošní sezonu musely úklidové týmy v Cádizu odstranit více než 1 200 tun řas, které vítr a mořské proudy pravidelně vyplavují na pobřeží. Řasa se podle vědců do evropských vod dostala pravděpodobně nezáměrně – zejména prostřednictvím balastních vod námořních lodí, které vplouvají do Středozemního moře přes Suezský průplav.

Toto je nejzdravější ryba, ale Češi ji nejedí: Lepší chuť než losos!
Přemýšlíte, jestli je miruna opravdu tak zdravá, jak se říká? Pojďme si říct, v čem je jiná než třeba losos nebo kapr. A taky proč by mohla být skvělou volbou pro vaši rodinu.
Španělské pláže se proměnily v hrůzu
Zatímco v původním tichomořském prostředí má přirozené nepřátele a hustota výskytu je omezená, ve Středomoří se šíří naprosto nekontrolovatelně. Rozšíření začalo před desetiletím v oblasti Ceuty a od té doby zasáhlo nejen španělské a portugalské pobřeží, ale i Kanárské ostrovy, Azory či část Francie.
Odborníci přiznávají, že současná situace už přesáhla možnosti kontrolovaného zásahu. Podobně velké invaze mořských řas se v minulosti časem přirozeně zmírnily, podle vědců je ale současné množství a rychlost šíření tohoto druhu bezprecedentní. Obrovský problém představuje hlavně fakt, že řasa se množí nejen pohlavně, ale i nepohlavně, dokáže se rychle adaptovat a navíc účinně pohlcuje toxiny z okolí.
Nemá přirozené nepřátele a dokáže dlouhodobě přežívat na různých typech povrchu. Invaze přitom způsobuje masivní úbytek původních druhů mořských řas, rostlin i živočichů, které nemají šanci v konkurenci obstát. Dopady jsou citelné i pro místní ekonomiku.

Ohroženi mohou být turisté ze zahraničí
Pláže v oblasti Cádizu a Tarify bývají významnou turistickou destinací, znečištění pobřeží ovšem odrazuje návštěvníky i sportovce. Výrazně omezený je také rybolov, protože řasy se zamotávají do sítí a snižují hladinu kyslíku ve vodě, což může mít fatální dopad na rybí populaci.
Pravidelné odklízení tisíců tun biologického materiálu pak znamená značnou finanční zátěž pro města a obce. Místní i experti se shodují, že invaze zatím nemá jasné řešení a její další vývoj je těžké odhadnout. Vědci intenzivně zkoumají možnosti kontroly a hledají cesty, jak zmírnit dopady na přírodu i ekonomiku regionu.
Zároveň však upozorňují, že podobné ekologické hrozby je třeba řešit v zárodku a v budoucnu více regulovat pohyb lodí i s nimi spojené riziko zavlečení dalších invazních druhů.