Fajnstyl.cz 
Shnilé ovoce, které necháme ležet pod stromy, je větším nebezpečím, než by se na první pohled mohlo zdát. Zkažená jablka, hrušky nebo švestky, které na trávníku zůstávají byť třeba jen dva dny, způsobují rychlý rozvoj hniloby, infekcí, škůdců a nechtěných plevelů, s nimiž se zahrada bude potýkat dlouho potom, co podzimní sklizeň skončí.
Shnilé ovoce je původcem problémů
Jedním z nejrychlejších negativních následků rozkládajícího se ovoce je přitahování hmyzu a škůdců. Odér hnijícího cukru je doslova pozvánkou pro vosy, sršně, mušky, mravence, ale také pro myši, krysy nebo dokonce divoké ptáky a ježky, kteří v noci rádi navštěvují zahrady, kde cítí snadno dostupný zdroj potravy. Tito nevítaní hosté přinášejí další infekce, narušují klid na dvoře, a navíc mohou poškodit okolní trávník nebo mladé stromky. Problémem bývají hlavně vosy a sršně, které se kolem hnijících plodů zdržují a zvyšují riziko pro děti i domácí zvířata.
Další potíže nastávají v samotné půdě – shnilé ovoce je ideální živná půda pro bakterie, houby a plísně, které se dál šíří nejen na povrchu trávníku, ale i do kořenových systémů okolních stromů a keřů. Pokud necháte na zemi ležet jablka nebo švestky napadené moniliovou infekcí, sporám nic nebrání v dalším šíření. Přítomnost rozkládajících se plodů podporuje šíření houbových chorob, které v dalších letech mohou likvidovat ještě zdravé plody přímo na stromech. Okolo stromu se virus či plíseň „usadí“ v půdě, ale s prvními dešti, větrem či přenosem na podrážkách bot opět infikuje další sezonu – ošetřování takto napadené zahrady bývá náročné i finančně.
Škodí nejen stromům
Tlející ovoce má negativní dopad na trávník i vzhled okolí. Plody, které padnou na zem, vytvářejí tmavé, vlhké skvrny na trávníku, kde tráva okamžitě žloutne a za den nebo dva úplně odumře. Jsou to místa, kde se navíc drží vlhkost, rostou plísně, mechy a nežádoucí plevel. Pod většími, nahnědlými plody se rychle rozšiřují plísně, které v extrému dokážou zničit až několik čtverečních metrů trávníku. V zahradě se pak objevují „lysiny“, které vyžadují náročnou obnovu na jaře nebo na podzim.
Jaká je cesta ke zdravé zahradě?
Jedinou vhodnou cestou je pravidelné sbírání spadaného ovoce – odborníci doporučují denní kontrolu pod stromy, hlavně na místech, která nejsou na očích, nebo v odlehlých koutech zahrady. Nahnilé, plesnivé nebo červivé plody nikdy nezahrabávejte do země pod stromem ani nenechávejte ležet na kompostu bez další úpravy. Pokud kompostujete rozkládající se jablka či švestky, je nutné je přikrýt silnou vrstvou posekané trávy, listí nebo jiného organického materiálu, aby se spory hniloby nešířily větrem dále.
Zkažené ovoce správně patří do bioodpadu nebo speciálního, uzavřeného kompostu, ideálně mimo hlavní sad či zeleninovou část zahrady. Plody napadené plísněmi, červy nebo houbovými chorobami by měly být likvidovány ještě rychleji, protože právě jejich spory jsou největším rizikem pro úrodu následujících let. Pokud hniloba napadne strom už na větvích, je třeba plody ihned odstranit, aby se infekce dále nerozšířila. K zásadním preventivním krokům patří pravidelný ořez větví, větrání koruny a doplnění živin do půdy v podzimním období.
Kdy a jak sbírat ovoce?
Sběr by měl začít okamžitě po hlavní sklizni, ideální je udržovat pod stromy pořádek několikrát týdně. Jablka, hrušky, švestky a broskve jsou nejcitlivější na rychlou zkázu, zejména když spadnou při deštích či kolísání teplot. Při sběru pracujte s košíky, vědry a žebříkem, nezapomeňte zahrabávat plody hluboko do kompostu a spadané ovoce odnášejte mimo hlavní sady.
Preventivní zásahy na podzim zahrnují odstranění zbytků listí, pravidelné kontroly po deštích, hnojení správnými živinami a ošetření stromů i půdy proti infekci. Při velké sklizni je možné zapojit sousedy nebo rodinu a udělat z podzimního úklidu společný rituál, který nejen uleví zahradě, ale často znatelně pomůže i lepší kvalitě trávníku i stromů na jaře.
Shnilé ovoce je na první pohled banální zlo, avšak s velkými následky. Jenom pečlivá péče je zárukou krásné, zdravé a bezpečné zahrady.
