Fajnstyl.cz 
Napadlo vás někdy, jestli může začít uprostřed léta sněžit? Teď už je sice meteorologický podzim, ale venku je jako v létě. Krásná jasná obloha a příjemné denní teploty. Na horách začíná zpravidla sněžit koncem září. Někdy ale sněží už začátkem září, kdy se objevují první sněhové vločky v Krkonoších, Jeseníkách nebo v Tatrách. V létě 2000 sněžilo však na horách již 20. srpna. A v roce 2014 napadl sníh na Sněžku 24. srpna. Podle místních kronik se sníh objevil na Šumavě ale třeba i v červnu 1841.
Sníh je v létě možný
Jak je něco takového možné? Je potřeba zmínit, že v létě nebo začátkem podzimu většinou nesněží v ulicích. Když už sníh napadne, bývá to ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou logicky také nižší teploty. Meteorologové upozorňují, že počasí se může zlomit během několika hodin. Studené fronty, výškové tlakové níže nebo vpád arktického vzduchu stačí k tomu, aby se z deště stal sníh.
Aby sněžilo, musí teploty klesnout zhruba k nule. A pak u nás existují místa, na kterých se drží sníh klidně až do léta. Jedním z nich je takzvaná Mapa republiky, která leží na jižním svahu Studniční hory. Jde o místo v Krkonoších, které vyniká tím, že se na něm drží sníh vůbec nejdéle. A někdy je to až do srpna!
Hory mají vlastní mikroklima
Ostatně možná jste někdy cestovali v létě do Rakouska nebo Švýcarska. Tam se často na vrcholcích hor sníh najde, stejně tak i v některých oblastech, kde jsou i v létě extrémní teploty. Zkrátka a dobře existují hory a pohoří, kde panuje i v létě paní zima – a teplota tam klesá pod nulu. A stačí, aby klesla pod nulu klidně i jen v noci. Dalo by se říci, že hory mají takové své vlastní mikroklima. Počasí je tak opravdu velmi odlišné od toho ve městech. A samozřejmě, že svou roli sehrávají i různé meteorologické jevy.
Studená fronta
Studená fronta je poměrně častá. Můžete si ji představit tak, že se na naše území žene studený vzduch. Ten se setká s teplým vzduchem, což způsobí prudkou změnu počasí. Klidně i kroupy v létě! Pokud se bavíme o vpádu arktického vzduchu, pak jde o vzduch přímo z Arktidy. A jak už zřejmě tušíte, je pořádně studený. Pokud k nám "foukne", může u nás srazit teploty rychlostí blesku klidně i o desítky stupňů.
Výšková studená kapka
A pak je tu výšková studená kapka neboli výšková tlaková níže. Jde o izolovanou oblast studeného vzduchu ve výšce typicky kolem pěti kilometrů. Ta se jakoby odtrhne od proudění vzduchu a žije vlastním životem. Často pak dlouho zůstává v jedné oblasti. Způsobuje nejen vyšší množství srážek, ale tak ochlazení nebo kroupy. Na hřebenech hor pak teploty spadnou pod nulu a déšť se mění ve sníh.
Předpověď na zimu 2025/26
A jak to vypadá letos? Podle pranostik by mělo začít sněžit 11. listopadu, nicméně my můžeme zatím věřit hlavně dlouhodobým výhledům. Září má být příjemné a noční teploty by pod nulu klesat neměly.
Měsíc říjen bude přitom podle očekávání spíše teplotně nadprůměrný. První polovinu měsíce dokonce ovlivní babí léto. To pravé podzimní počasí tak začne až v druhé půlce října, kdy můžeme očekávat už i první přízemní mrazíky. Srážek bude navíc méně než je běžné. V listopadu mohou noční teploty klesat pod bod mrazu, a tak očekáváme první sníh i v nížinách. V prosinci by měly být teploty nadprůměrné, podle předpovědí na tom bude nejhůře leden.
Průběh letošní zimy může ovlivnit několik meteorologických jevů. Jedním z nich je i Indian Ocean Dipole. Jde o nepravidelnou oscilaci vzduchu, která mění teplotu na povrchu mořské hladiny. Je od nás sice daleko, ale může ovlivnit, jak u nás bude probíhat zima. A stejně tak i jev La Niña, který zvyšuje riziko chladné zimy v Evropě. Dále zmíníme polární vítr, který může ovlivnit proniknutí mrazivého vzduchu na naše území.
