Fajnstyl.cz 
Trend zelených parapetů a polic je v posledních letech znovu na vzestupu. Květináče dnes najdeme i tam, kde dříve dominovala spíš minimalistická prázdnota. Jenže to, co na první pohled vypadá zdravě a přívětivě, může v některých případech vyvolat pravý opak. Nenápadná pokojovka totiž může být zdrojem alergických reakcí, vyrážky i problémů s dýcháním. Lékaři přitom upozorňují, že nejde o nic vzácného.
Běžný – ale opomíjený – alergen
Alergická reakce na rostlinu vzniká několika způsoby. Některé druhy uvolňují toxiny, které při kontaktu s kůží způsobí podráždění, zarudnutí a svědění. Jiné obsahují látky, na které imunitní systém reaguje podobně jako na pyl či prach, což vede ke klasické kontaktní dermatitidě.
Typickým příkladem je prvosenka číškovitá (známá také jako primulka), která má sice jemné květy, ale obsahuje primin. Ten dokáže vyvolat prudkou reakci už po krátkém dotyku. Podobné potíže může způsobit i oblíbená vánoční hvězda z čeledi pryšcovitých. Její mléčná šťáva dráždí kůži i sliznice.
Kromě podráždění pokožky mohou být problémem i respirační obtíže. Přestože inhalační alergie na pokojové rostliny nejsou tak časté jako reakce kožní, byly popsány případy dušnosti a astmatických záchvatů. Ty vyvolaly kapradiny, fíkusy nebo některé druhy pryšců. Na listech navíc ulpívá prach, v květináči se často množí plísně a spory. Celý tento soubor drobných dráždivých částic se při každém zalévání či dotyku dostává do vzduchu. Pro citlivější osoby to pak může znamenat nekončící kýchání, pálení očí a chronicky ucpaný nos.
I rostliny bez květů umí potrápit
Zdravotní riziko se netýká jen exotických nebo neznámých druhů. Často jde naopak o květiny, které si lidé kupují právě pro jejich nenáročnost a dekorativní vzhled. Například zamioculcas patří mezi hity moderních interiérů, protože vydrží skoro všechno. Ale při neopatrné manipulaci může vyvolat podráždění kůže. Do stejné skupiny patří i tchynin jazyk nebo fíkus benjamín. Jeho listy jsou krásné, avšak pyl i drobné částice z povrchu dokážou u alergiků vyvolat značné dýchací obtíže.
Problémem mohou být i africké fialky. Jejich listy pokrývá sametový povrch, na kterém se dobře usazuje prach. I když samy o sobě nejsou toxické, mohou se stát živnou půdou pro alergeny, které se pak při dotyku nebo pouhém pohybu vzduchu dostanou do dýchacích cest. Podobně působí i některé aromatické rostliny, jako je třeba jasmín, levandule nebo jarní hyacinty.
Jak potíže rozpoznat a předejít jim
Prvním varováním bývá podráždění kůže po přesazování nebo zalévání. Objeví se zarudnutí, svědění, někdy i drobné puchýřky. U dýchacích cest je to nejčastěji kýchání, pálení očí a opakovaná rýma, která se zhoršuje vždy v místnosti, kde se rostlina nachází.
Pokud se potíže objevují opakovaně, je vhodné provést jednoduchý test. Rostlinu na čas odstraňte a sledujte, zda se stav zlepší. Lékaři navíc dokážou pomocí kožních testů zjistit konkrétní alergeny a určit, zda je viníkem právě květina na parapetu.
Zásadní je především správná volba druhů. Rostliny s hladkými listy, které se snadno čistí, jsou pro alergiky vhodnější než chlupaté nebo voňavé exempláře. Zásadní je také pravidelná údržba. Prach z listů byste měli stírat, substrát nesmí zůstávat trvale vlhký a odumřelé části rostlin je dobré včas odstraňovat. Při manipulaci s problematickými druhy si můžete vzít rukavice a následně si umýt ruce. Pokud však alergie přetrvává i přes tato opatření, nezbývá než se s konkrétním druhem rozloučit a nahradit ho nějakým šetrnějším.
