Fajnstyl.cz 
Zatímco v minulých letech byli lidé zvyklí, že se čas mění poslední říjnový víkend, letos změna proběhne už o týden dříve. Byť se jedná o posun o jediný týden, může to mezi lidmi způsobit lehký chaos. Naštěstí nás na to ale dnes již dokáží upozornit chytré technologie, kde se čas v daný termín automaticky sám přenastaví.
Proč se termín posunul?
Evropská unie už několik let debatuje o zrušení střídání času. Každý stát má možnost rozhodnout se, zda chce zachovat letní, nebo zimní čas natrvalo. Zatím se ale nic definitivního nestalo, a tak se pokračuje v nastaveném trendu.
Jelikož se čas vždy mění poslední víkend v říjnu a v roce 2025 připadá poslední říjnová neděle až na 26., k posunu hodin dojde o týden dříve. Nejedná se tedy o žádnou chybu. Ze soboty 25. října na neděli 26. října se ve tři hodiny ráno ručičky vrátí zpět na dvě hodiny. Jediný rozdíl tak spočívá v tom, že si lidé nepřispí až na konci měsíce, ale už v jeho poslední čtvrtině.
Veřejnost by uvítala stálý čas
Diskuse o přínosech a nevýhodách střídání času se každoročně opakují. Mnoho Čechů vnímá tuto změnu hlavně jako nepříjemný zásah do jejich biorytmu. Letos navíc hraje trochu roli i výše zmíněné nezvyklé načasování.
Rodiče malých dětí si například stěžují, že posun hodin jim rozhodí režim. Dítěti se hůře vysvětluje, proč k těmto změnám dochází. Podobně reagují i lidé s náročnou pracovní dobou, například ve zdravotnictví nebo v dopravě. Těchto skupin se posun času dotkne vždy nejvíce.
Na druhou stranu existují i názory, že posun času o týden dříve není tak dramatický. Podle nich si organismus zvykne během pár dní. Navíc jde o přechod na zimní čas, kdy získáváme jednu hodinu spánku navíc. To většina lidí hodnotí pozitivněji než změnu času na jaře, kdy se naopak vstává dříve.
Co bude dál se střídáním času?
Evropská komise před lety navrhla konec střídání času. Členské státy se ale nedokázaly shodnout na tom, zda chtějí zůstat u letního, nebo zimního času. S pandemií covid-19 se pak celá věc odložila. Vláda České republiky pak v roce 2021 odhlasovala nařízení, že střídání letního a zimního času se u nás bude stále dodržovat minimálně ještě po dobu následujících pěti let (tedy do roku 2026).
Odborníci se přitom přou o tom, co by pro nás bylo lepší. Zemědělci preferují zimní čas, protože je bližší přirozenému světlu. Část firem a veřejnosti by naopak chtěla zase celoročně letní čas, protože večer by bylo delší dobu světlo.
Zdravotníci upozorňují, že tyto změny v režimu nejsou pro tělo zcela ideální. Studie ukazují, že krátce po změně času přibývá dopravních nehod i zdravotních komplikací u některých osob. Z tohoto pohledu by zavedení neměnného času dávalo větší smysl. Jenže politici se stále nedokáží dohodnout.
Do té doby se musíme přizpůsobit tomu, co je dáno. Ať už si na posun stěžujeme, nebo ho bereme jako samozřejmost, letošní říjen možná ukáže, že i drobná změna termínu dokáže mezi lidmi vyvolat rozruch.
Jak se na změnu připravit?
Posun času dokáže někomu rozhodit každodenní rytmus. Proto se na něj vyplatí připravit předem. Základem je jít v sobotu spát o něco dřív, aby tělo přechod tolik nepocítilo. Nemusí jít o celou hodinu, i třicet minut udělá rozdíl.
Pokud to počasí dovolí, je dobré vyjít ven hned po probuzení. Sluneční paprsky pomáhají tělu nastavit biologické hodiny. Díky tomu se organismus rychleji sladí s novým režimem a únava nebude tak výrazná.
Praktickým trikem je také postupné posouvání času při jídle. Večeři si dejte o trochu dříve než obvykle, snídani naopak neuspěchejte. Pravidelný režim stravování tělu signalizuje, kdy má být aktivní a kdy odpočívat. Funguje to v podstatě podobně jako při cestování přes časová pásma.
