Fajnstyl.cz 
Život se psem ve městě je kapitolou samou pro sebe. Pryč jsou doby, kdy pes patřil primárně na zahradu k boudě. Dnes je plnohodnotným členem rodiny, který s námi sdílí obývák, občas i postel a rozhodně veškeré naše volnočasové aktivity. Jenže skloubit nároky moderního života v rušném centru s potřebami čtyřnohého tvora není vždycky snadné. Často máme jen malý byt, k tomu schody bez výtahu a venčit můžeme především jen v parku plném dalších psů a lidí. To všechno klade na výběr plemene nemalé nároky. Z těchto důvodů se mnozí uchylují k malým plemenům v domnění, že malý pes automaticky znamená méně starostí.
Jenže takový temperamentní teriér nás v garsonce dokáže přivést k šílenství rychleji než hyperaktivní batole, a některá společenská plemena zase trpí takovou úzkostí z odloučení, že nemůžete odejít ani s košem. Najít ten správný mix klidné povahy, přizpůsobivosti, inteligence a přátelskosti je skutečný oříšek. A právě tady přichází na řadu chladná logika dat. Když jsme všechny požadavky zadali do systému, odpověď byla jednoznačná: Kavalír King Charles španěl.
Šlechtic s duší mazlíčka
Už na první pohled by Kavalír King Charles španěl mohl zdobit gobelíny na starých zámcích. A vlastně k tomu nemá daleko. Jeho jméno odkazuje na anglické krále Karla I. a Karla II., na jejichž dvorech byli podobní malí španělé nesmírně populární. Vidět je můžete na obrazech starých mistrů, jak odpočívají na klínech šlechtičen. A právě tato historická role předurčila jejich dnešní charakter. Tohle není pes stvořený pro hlídání statku nebo lovení zvěře, i když lovecké pudy v něm občas zahlodají. Je to hlavně společník, a to se vším všudy.
Jeho největší devízou je neuvěřitelná přizpůsobivost. Kavalír dokáže být na jednu stranu doslova „gaučový povaleč“. S radostí s vámi stráví deštivé odpoledne sledováním seriálů, schoulený na pohovce, přičemž spokojeně pochrupuje. Nevyžaduje neustálou akci a v bytě je klidný. Ale nenechte se mýlit, není to žádný lenoch. Jakmile vezmete do ruky vodítko, promění se v aktivního a nadšeného parťáka. Zvládne celodenní túru v horách, bude s jiskrou v oku aportovat míček a s elegancí sobě vlastní se proběhne po pláži. Právě tahle dvojí tvář z něj dělá ideálního psa do města.
Chytřejší, než byste čekali
Mnoho lidí si malé, roztomilé psy automaticky spojuje s nižší inteligencí nebo tvrdohlavostí. Ale kavalír je pes, který se učí snadno a s nadšením. Jeho výcvik je radost i pro úplné začátečníky. Jeho něžná duše potřebuje pozitivní přístup, pochvalu a pamlsek. Pak pro vás udělá první poslední. Díky kombinaci inteligence a hravosti exceluje v mnoha psích sportech. Agility, kde je potřeba mrštnost a ochota spolupracovat, jsou pro něj jako stvořené. Stejně tak flyball nebo dogdancing, kde uplatní svou eleganci a touhu potěšit pána. Výhodou je, že je dostatečně malý, takže se ho děti nebojí, a zároveň dostatečně hravý, aby s nimi udržel krok při jejich lumpárnách.
Radosti a starosti
Žádný pes samozřejmě není dokonalý a i soužití s kavalírem má svá specifika. Jeho největší přednost, láska k lidem, je zároveň jeho největší slabinou. Tenhle pes je na své rodině doslova závislý. Samotu snáší velmi špatně. Pokud jste osm a více hodin denně v práci a pes by měl být doma sám, tak úplně nadšený nebude. Kavalír potřebuje být součástí dění, sledovat vás u vaření, ležet vám u nohou při práci na počítači. Dlouhé odloučení u něj může vést k separační úzkosti a destruktivnímu chování. Další věcí, na kterou je třeba se připravit, jsou chlupy. Dlouhá, hedvábná srst sice nevyžaduje stříhání ani trimování, ale líná. Celoročně. Je proto nutné ho pravidelně kartáčovat, jinak se srst, především na uších a hrudi, snadno zacuchá. A kdo by odolal těm prosebným kukadlům, když loudí u stolu? Kavalíři jsou známí mlsouni a mají sklony k obezitě. Udržet jejich váhu v optimálním rozmezí (obvykle 5,4 až 8 kg) vyžaduje disciplínu nejen od psa, ale hlavně od majitele.
A pak je tu zdraví. Bohužel, jako mnoho šlechtěných plemen, i kavalíry trápí některá dědičná onemocnění. Největším strašákem je onemocnění srdce, které se může projevit už v relativně mladém věku. Dále se mohou vyskytnout neurologické potíže nebo problémy s očima a klouby. Proto se doporučuje vybírat štěně z prověřené chovatelské stanice, kde rodiče podstupují pravidelná zdravotní vyšetření. Pořizovací cena takového štěněte je sice vyšší, ale může vám ušetřit tisíce za veterinární péči a hlavně spoustu trápení.
