Na konci července bylo bez práce 329 501 lidí, což je o více než 14 tisíc méně než v červnu. Současně však ubylo i pracovních příležitostí. Úřady práce evidovaly necelých 95 600 volných míst, tedy o tři tisíce méně než před měsícem. Statistiky zároveň ukazují, že meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 procentního bodu.
Výrazný pokles nabídky míst oproti loňsku je částečně způsoben změnou systému evidence. Neobsazené pozice se po půl roce z databáze automaticky vyřazují. Podle pracovního portálu JenPráce.cz firmy stále hledají zaměstnance, hlavně do dělnických a technických profesí. Regionální rozdíly ale zůstávají výrazné – v Praze nebo na Plzeňsku je pracovníků málo, zatímco v okresech Karviná či Most je uchazečů více než nabídek.
Nezaměstnanost v Česku začala růst
To podle expertů volá po cílenější mobilitě pracovní síly, větší nabídce rekvalifikací a podpoře přechodu lidí do perspektivních odvětví. „Nejsme ve stavu krize, ale spíš zaseknutí,“ popisuje situaci Michal Španěl z portálu JenPráce.cz. Trh se podle něj nehýbe dopředu tak, jak by mohl – lidé sice práci hledají, ale často ne takovou, která by jim dávala smysl.

Stále více uchazečů řeší nejen výši mzdy, ale i stabilitu, pracovní prostředí a možnost sladit práci s osobním životem. Firmy tak musí umět přesvědčit, že jejich nabídka za to stojí. Do oficiálních statistik se navíc nepromítá část pracovního trhu fungující v šedé zóně.
Neformální zaměstnávání je podle Španěla důsledkem složité administrativy a vysokého daňového a odvodového zatížení. U běžného zaměstnance se blíží 44 %. Pro mnoho lidí i firem je to důvod, proč spolupráci vést neoficiálně. Budoucí vývoj proto nebude záviset jen na počtu volných míst, ale i na tom, zda se podaří zlepšit kvalitu pracovního života a motivovat lidi k tomu, aby se zapojili do legálního a stabilního zaměstnání.