Poslední letošní valorizace, při níž se výchovné zvýšilo o 0,6% z 500 na 503 korun, byla zároveň i poslední. Při plánované valorizaci důchodů v lednu 2026 se očekává zvýšení procentní výměry důchodů o 1 až 2%, avšak výchovné se již dále navyšovat nebude, i když by podle inflace a procentní valorizace mělo růst minimálně o několik korun.
U důchodců, kteří už výchovné pobírají, dojde od roku 2027 ke změně v systému valorizace. Dosud byla částka výchovného součástí procentní výměry důchodu a valorizovala se spolu s ní. Nově se při valorizaci od procentní výměry odečte hodnota výchovného za všechny děti (500 Kč za každé), poté se valorizuje zbývající část důchodu, a nakonec se nezvýšené výchovné znovu přičte.
Někteří senioři přijdou o svou penzi
Tento způsob zajistí, že nominální hodnota výchovného zůstane zachována, ale v reálné hodnotě, vlivem inflace, bude postupně klesat. Tuto úpravu nezaplatí stávající držitelé výchovného, kteří tak budou částečně zvýhodněni, protože valorizované navýšení z minulých let jim zůstane.
Celkově tedy reforma výchovného nejen zafixuje jeho výši na 500 korunách, ale ukončí i jeho pravidelné zvyšování, což povede k postupnému snižování jeho reálné hodnoty. Podle důvodové zprávy reformy by kolem roku 2050 mohlo být ocenění péče o vychované děti téměř poloviční než dnes.
Tyto změny souvisejí s celkovou snahou reformy důchodového systému přehledněji a dlouhodobě udržitelně řídit valorizaci a přiznávání důchodů v České republice, přičemž vláda musí vždy do konce září schválit parametry pro lednovou valorizaci daného roku.

Na definitivní rozhodnutí o částce se čeká
Definitivní podoba reformy a její dopady už bývají veřejně komunikovány s dostatečným předstihem, aby se lidé mohli připravit na změny v důchodových příjmech.
Nová pravidla tedy znamenají pro vychovatele dětí zvláštní období, a to k lepšímu, protože zůstane pevná podpora za výchovu dětí, ale zároveň snižování její reálné hodnoty, což má důsledky do budoucna. Reforma zároveň zavádí i další změny, například ve výpočtu důchodů a valorizacích, které reagují na demografické výzvy a inflaci.
Vlna změn v důchodovém systému je tak dalším krokem v adaptaci Česka na ekonomické a sociální podmínky 21. století, s cílem zajistit stabilitu sociálního zabezpečení pro všechny generace.