Někdy stačí pár večerů, aby se cizinec proměnil v někoho blízkého. Jak to, že je u moře všechno jednodušší? Možná to dělají hvězdy, možná rum s limetkou, každopádně jsme pluli s proudem. Společné snídaně protahované až do poledne, pláž, noční koupání, vzájemné doteky.
Večery, které mění kalendář
Marka jsem potkávala zhruba čtyři dny. Z plážového flirtu se stal soukromý vesmír. Mluvili jsme o práci, o rodině, o městech, kde jsme žili, i o problémech, se kterými jsme se doma potýkali. A pak to přišlo: ta chvíle, kdy si řeknete, že jste dospělí, že víte, co děláte. Kondom byl někde na dně tašky a moje přesvědčení, že svět je bezpečný, skoro hmatatelné.
Loučení na letišti je zvláštní disciplína
Letiště bývá poslední kapitolou knihy, kterou si nechcete nechat podepsat. Objali jsme se, slíbili si, že si napíšeme, a já nastoupila do letadla s lehkou kocovinou z dovolené. V telefonu jsem měla fotky večerních procházek, ve vlasech sůl a v srdci pocit, že jsem si dovolila hodit vše za hlavu a na chvíli vypnout. V Praze mě přivítal podzimně chladný vzduch a plno pracovních e-mailů. Realita se vrací ráda bez pozvání.
První známky, že je něco špatně
První den nic. Druhý den taky ne. Třetí den jsem si všimla jemného pálení při močení. Čtvrtý přidal neobvyklý výtok a pocit, že moje tělo se mnou mluví jiným jazykem. Znáte ten vnitřní dialog: „To bude stres… možná kvasinky… dá se to mazat něčím z lékárny…“ Dala jsem si dlouhou sprchu, přemýšlela jsem, jestli napsat Markovi, a nakonec jsem udělala to jediné správné – objednala se na gynekologii.
Přiznání v čekárně
Když mě sestřička zavolala, srdce mi bilo až v uších. „Byla jste na dovolené? A měla jste nechráněný styk?“ Ptala se klidně, jako by šlo o otázku, jestli chci cukr do kávy. Přikývla jsem. Doktorka provedla výtěr, vzorek moči, odběr krve. „Do výsledků prosím žádný sex, a když už, tak jedině s kondomem,“ řekla.
Za dva dny zazvonil telefon. „Máme výsledek. Jedna z infekcí vyšla pozitivně, zahájíme léčbu.“ Měla jsem pocit, že se pode mnou propadla zem. V hlavě mi vířily otázky: Co když to řeknu Markovi a bude se smát? Co když jsem to měla už dřív a jen se to projevilo? Co když si o mně budou v ordinaci myslet bůhvíco? Zdravotní sestra pokračovala klidně: „Antibiotika zaberou. Přijďte na kontrolu. Partnera je potřeba informovat.“ Ta poslední věta bodla jako jehla.
Zpráva, která se nepíše snadno
Sedla jsem si s telefonem na gauč a napsala Markovi. Krátce, slušně, bez dramat. „Ahoj, po návratu mi vyšly testy, mám pohlavně přenosnou infekci. Doporučili mi, abys zašel na vyšetření. Pošlu víc informací, jestli budeš chtít.“ Odpověděl až druhý den: nejdřív šok, pak omluvy, nakonec slib, že si to taky prověří. Nezajímalo mě hledání viníka. Zajímala mě budoucnost, která má být čistá. Brala jsem poctivě léky, odškrtávala dny do kontroly a přemýšlela, jak snadné je v létě zapomenout na pravidla, která jindy držíme automaticky.
Lekce z moře
Když se teď ohlížím, nechci si ten příběh ukrást. Byl něžný a byl pravdivý. A také měl dohru, kterou vám romantické filmy neukážou. Nešlo o katastrofu, šlo o problém, který se dá řešit. Vzala jsem si z toho tři věci: že kondom je stejně důležitý jako krém na opalování, že stud je špatný rádce a že tělo mluví dřív, než si to připustíme. Markovi držím palce, a sobě taky.
Jak podobné problémy řešit
Jednejte hned: jakmile se objeví pálení, svědění, neobvyklý výtok, bolest při sexu nebo máte za sebou rizikový styk, objednejte se ke gynekologovi nebo k urologovi. Nechte si poradit s testy, protože některé infekce se projeví až po určité době.
Pokud se objeví problém, je důležité dodržovat léčbu i pauzu od sexuálních aktivit: antibiotika či antivirotika berte přesně podle instrukcí a do vyjasnění a ukončení léčby vynechejte sex, případně používejte kondom. O situaci informujte partnera či partnery věcně a počítejte s tím, že se často léčí oba současně i bez příznaků.
Zdroje: healthline.com, who.int
Fajnstyl.cz