Noční obloha je fascinující divadlo, které se nad našimi hlavami odehrává každou jasnou noc. Většinou si všímáme jen Měsíce v jeho proměnách, jasně zářících planet, které se líně posouvají mezi hvězdami, nebo důvěrně známých souhvězdí. Čas od času ale tuhle neměnnou kulisu naruší něco speciálního. Padající hvězda, která na okamžik protne tmu. Zatmění, kdy se vesmírná tělesa seřadí do jedné přímky. Nebo třeba jiní hosté z nejvzdálenějších koutů naší sluneční soustavy. A právě taková událost nás čeká už za pár týdnů.

Vzácný host z hlubin vesmíru
Řeč je o kometě s poněkud technickým označením C/2025 A6 (Lemmon). Poprvé si jí všimli astronomové letos 3. ledna v rámci programu Mount Lemmon Survey. To je projekt, který z arizonské observatoře systematicky pročesává oblohu a hledá potenciálně nebezpečné asteroidy a komety. Zpočátku to vypadalo, že půjde jen o obyčejný asteroid. Jenže pozdější a podrobnější analýzy odhalily, že se jedná o aktivní kometu, ledové těleso, které se s přibližováním ke Slunci začalo probouzet k životu. Co ji ale činí tak výjimečnou, není ani tak její objev, jako spíš její dráha. Vědci spočítali, že jeden její oběh kolem Slunce trvá přibližně 1350 let. Pro nás všechny je to tedy doslova jediná příležitost v životě, jak ji spatřit.
Jak moc bude kometa vidět
Když se mluví o jasnosti vesmírných objektů, astronomové používají jednotku zvanou magnituda. Pro laika to může být trochu matoucí, protože systém funguje obráceně, než by člověk čekal. Platí jednoduché pravidlo: Čím nižší číslo, tím jasnější objekt. Ty nejjasnější hvězdy a planety mají dokonce záporné hodnoty. Třeba planeta Jupiter, nepřehlédnutelný bod na noční obloze, mívá magnitudu kolem –2,7. Naopak hranice viditelnosti lidským okem bez jakýchkoliv pomůcek leží někde kolem 6,5 magnitudy.
A jak je na tom kometa Lemmon? Ještě 22. září měla jasnost 7,9 magnitudy. To znamená, že byla viditelná jen za pomoci větších dalekohledů. Odhady pro konec října jsou ale mnohem optimističtější. Předpovědi se pohybují v rozmezí 4 až 5 magnitud. A to je přesně ta hranice, kdy se z objektu viditelného jen dalekohledem stává cíl dostupný i pro pouhé oko. Stále ale půjde spíše o slabou, mlhavou skvrnku na obloze, takže bude nutné najít si pro pozorování co nejlepší podmínky. V oblastech s velkým světelným znečištěním, tedy ve městech a jejich okolí, bude šance na její spatření očima mizivá. Světla pouličních lamp a budov zkrátka slabou záři komety spolehlivě přebijí.
Kometa se nejvíce přiblíží ke Slunci 21. října, kdy by měla být nejvíce viditelná. V té době ji najdeme nízko nad západním obzorem hned po setmění. Bude se nacházet v souhvězdí Pastýře poblíž velmi jasné hvězdy Arcturus, která poslouží jako skvělý orientační bod. Najít Arcturus není těžké, stačí prodloužit oj Velkého vozu – a první jasná hvězda, na kterou narazíte, je právě on. S trochou štěstí a trpělivosti pak spatříte nazelenalou skvrnku, a to je právě kometa Lemmon.
zdroje: novinky.cz, imeteo.sk, astro.cz