Fajnstyl.cz 
Pravidelnost, jasná dohoda a přiměřená výše. To jsou tři základní pilíře, na kterých kapesné stojí. Bez nich se z něj stane jen náhodný příspěvek, který dítě vnímá spíše jako odměnu než jako stabilní zdroj. Pokud má být kapesné opravdovou školou hospodaření, je třeba k němu přistupovat s rozmyslem.
První zkušenosti, které formují vztah k penězům
Podle odborníků je ideální začít s kapesným kolem šesti let, kdy dítě zvládá základní počty. V tomto období se doporučují spíše symbolické částky v rozmezí dvaceti až padesáti korun týdně. Největší hodnotu má totiž samotný proces: Dítě dostává pravidelně peníze, učí se, že s nimi musí vystačit, a poznává, že když utratí všechno hned, na další musí počkat. Krátký týdenní interval je pro malé děti přehlednější než dlouhý měsíc.
Podle českých průzkumů je však obvyklé kapesné reálně vyšší, u dětí ve věku 6 až 11 let se průměrně pohybuje kolem 300 až 700 korun měsíčně. Rodiče, kteří dávají vyšší částky, do nich často zahrnují i dílčí výdaje, například na obědy či školní pomůcky. V každém případě nejde o výši sumy, ale o první lekce hospodaření. Pokud se k nim přidá i vysvětlení, že peníze mají svou hodnotu a nejsou neomezeným zdrojem, dítě si už v raném věku osvojí návyky, které se mu budou hodit celý život.
Věk, kdy začíná skutečné hospodaření
Kolem dvanácti let děti přirozeně touží po větší samostatnosti. Odborníci doporučují přejít na měsíční interval a nastavit částku v rozmezí čtyř až šest set korun. Podle českých průzkumů je ale v reálu kapesné opět o něco vyšší, u dětí ve věku 12 až 14 let dosahuje přibližně pětistovky měsíčně.
Klíčem je jasná dohoda, co do kapesného spadá, a co zůstává na bedrech rodičů. Pokud se například rozhodnete, že dítě bude z kapesného platit jízdenky, je třeba tomu výši přizpůsobit. Jestliže pokrývá jen drobnosti, částka může zůstat nižší. V každém případě se v tomto věku dítě učí plánovat s delším časovým horizontem a čelit pokušení utratit vše hned.
Kroky k dospělosti a nové povinnosti
Osmnáct let znamená zlom. Mladí lidé se připravují na samostatný život a s penězi zacházejí mnohem svobodněji. Doporučená částka se v této etapě pohybuje kolem 1 000 až 2 000 korun měsíčně. Podle dat CREDITAS odpovídá průměrné kapesné u středoškoláků ve věku 15 až 17 let částce 1 054 korun. Pokud si však mladý člověk sám platí dopravu, jídlo ve škole nebo jiné výdaje, částka je vyšší.
V tomto období je vhodné zapojit i bezhotovostní formu. Většina starších teenagerů už má vlastní účet a platební kartu. Rodiče tak mohou nastavit limity, mít přehled o pohybu peněz a zároveň dítě učit, že bezhotovostní svět funguje jinak než hotovost. Pravidelný měsíční přehled výdajů je navíc skvělou příležitostí k debatě o tom, co se povedlo, a co je naopak potřeba zlepšit.
Jak vypadá podpora vysokoškoláků
U studentů vysokých škol se pojem kapesné často mění na měsíční podporu. Rodiče už zpravidla hradí bydlení, kolej nebo část nájmu, přispívají na stravu a k tomu dávají několik tisíc korun měsíčně na osobní výdaje. Podle zkušeností se částky pohybují od dvou do deseti tisíc korun, v závislosti na možnostech rodiny. Vysokoškoláci si k tomu často přivydělávají na brigádách, takže se učí kombinovat podporu z domova s vlastním příjmem.
Právě v této fázi se ukazuje, jak důležité bylo kapesné v dětství. Student, který už dříve pochopil, že je dobré část peněz odložit a část utratit rozumně, dokáže hospodařit s větší sumou mnohem zodpovědněji. Pro rodiče je to navíc klidnější období, protože vědí, že jejich dítě má základní dovednosti a umí se vyhnout zbytečným finančním problémům.
zdroje: financnezdravejsi.csas.cz, idnes.cz, creditas.cz, idnes.cz, novinky.cz
