V České republice žije jen několik málo jedovatých živočichů. Proto nepředstavují velké nebezpečí. Asi nejznámějším jedovatým zvířetem u nás je zmije obecná. Ta však pro zdravého dospělého člověka nepředstavuje zase takové riziko. Za mnohem větší nebezpečí bývá považován titěrný tvor, který je někdy nepřesně označován za hmyz. Zatímco samečci si pochutnávají na míze rostlin, samičky se dostávají do křížku s člověkem. Přenášejí přitom závažné nemoci. Letos navíc opravdu řádí a zlobit mohou nezvykle dlouho.
Rekordní počet infikovaných
Už delší dobu čteme a slýcháme, že v Česku přibývá klíšťat a společně s tímto fenoménem se častěji objevují dvě nejčastější nákazy, které tito tvorové přenášejí, tedy lymeská borelióza a klíšťová encefalitida. V prvním případě jde o bakteriální, ve druhém o virové onemocnění. Letos každopádně odborníky překvapil počet infikovaných osob, jichž je nejvíc za posledních 10 let. Mluvilo se o nich už v souvislosti s první polovinou prázdnin, ale rekordní počet nákaz se projevil také v srpnu.
Pro zajímavost: Klíšťata jsou někdy označována za „obtížný hmyz“. Ve skutečnosti však mezi hmyz nepatří. Tahle skupina členovců má totiž tři páry nohou. Pokud na sobě najdete klíště a prohlédnete si ho, zjistíte, že má nohou víc, konkrétně osm. Jako pavouci. Klíšťata ostatně patří mezi pavoukovce.

Do kdy budou klíšťata letos aktivní?
Klíšťata obvykle bývají aktivní od jara do podzimu. Proto odborníci očekávají nápor pacientů, kteří přišli do kontaktu s těmito tvory, i v následujícím období. Vzhledem k dlouhodobějším předpovědím může být kritickým měsícem říjen. Proč jsou u nás klíšťata stále častější a aktivnější? Nejčastěji se hovoří o změnách klimatu, které v našich podmínkách vedou k delším obdobím s vysokými teplotami a k mírnějším zimám. Hranice jejich rozšíření se navíc vlivem teplot posouvá do stále vyšších nadmořských výšek.
Na většině území České republiky byl letos hlášen zvýšený výskyt infikovaných, a tedy pro lidské zdraví nebezpečných klíšťat. Jejich aktivita se přitom obvykle zvyšuje právě na podzim. Pokud tedy budou letos podzimní měsíce teplejší, klidně se může stát, že větší aktivita těchto parazitů bude trvat až do listopadu. V průběhu podzimu každopádně vrcholí také houbařská sezóna, proto bývá střet lidí s klíšťaty častější. Narazit na ně ale lze i mimo stromový porost, byť jsou jejich typickým biotopem listnaté a smíšené lesy. Namístě je tedy obezřetnost kdekoli v přírodě.

Jak se klíšťatům účinně bránit?
Podle Státního zdravotního ústavu je nevhodné krátké tmavé oblečení z látky s vlasem. Tam, kde to půjde, byste se měli pohybovat po cestách. Doporučováno je použít i repelentní přípravek, a to na oblečení. Občas byste se měli také zkontrolovat, což platí především po příchodu domů. Prohlédněte si pečlivě celé tělo, zda nikde nedošlo k přichycení klíštěte. Proti klíšťové encefalitidě se lze také nechat očkovat. Tenhle krok je pro osoby nad 50 let v České republice zdarma. Proti borelióze však (zatím) očkování neexistuje.
Jak si klíště vyndat? Nejprve místo přisátí ošetřete jódem či jinou dezinfekcí. Pak pomocí navlhčené textilie opatrně pohybujte klíštětem ze strany na stranu. To by se mělo do tří minut uvolnit. Neměli byste s ním ale nikdy točit. Po odstranění dané místo opět dezinfikujte. Zarudlé skvrny jsou běžné, takže žádnou paniku. Pokud však nezmizí a začnou se naopak zvětšovat, měli byste vyrazit k lékaři.
Zdroje: klistova-encefalitida.cz, idnes.cz, irozhlas.cz, info.chmi.cz, szu.gov.cz