Jen málokdo totiž tuší, že v Česku existují pravidla, která umožňují podobné záznamy pořizovat. Jaká ta pravidla jsou a na co si dát pozor?
Má to specifická pravidla
Každý, kdo vlastní nějaký majetek, má také právo ho chránit. Na to myslí i česká legislativa, která dává možnost pořídit si kamerový systém a sledovat tak okolí domu, garáž nebo třeba i zahradu. Pro mnoho Čechů je ale překvapivé to, že může kamera snímat i část okolí pozemku – například ulici, chodník nebo parkoviště.

V takovém momentě už ale nastupuje seznam přísných pravidel, která je potřeba dodržet. Pokud se je majitel kamerového systému rozhodne ignorovat, může se z legální ochrany majetku rázem stát protiprávní sledování a narušování života jiných lidí.
Chránit majetek smíte
Základní princip je jednoduchý: Kamery smí sloužit k ochraně majetku, nikoli k uspokojení něčí zvědavosti. To znamená, že pokud jinak nejde zabrat pohled na vstupní dveře nebo vjezd na pozemek, je možné, aby kamera mířila i na část veřejného prostoru. V takovou chvíli je to tolerováno. Nesmí se ale stát, že by někdo soustavně monitoroval pohyb a život sousedů nebo kolemjdoucích.
Pokud tedy uvažujete pořídit kameru, protože vás zajímá, kdo navštěvuje souseda nebo co dělají jeho děti na zahradě, že tam pořád tak hlučí, dejte si pozor. Musíte být totiž schopní doložit, že kamera je na vašem pozemku umístěna skutečně jen k ochraně majetku.

Má to háček, pozor na něj
A tady přichází ono zásadní „ale“. Kamery totiž nesmějí cíleně snímat cizí pozemek, okna, terasu nebo zahradu. Takový zásah už není možné odůvodnit ochranou vlastních věcí – jde vyloženě o špehování. Pokud si soused stěžuje, že je jeho každodenní život pod dohledem, může mít velmi dobrý důvod obrátit se na příslušné úřady – a z toho se jen tak nevymluvíte.
Lidé si často myslí, že když je kamera na jejich vlastním domě, mohou si s ní dělat, co chtějí. Jenže to je omyl. Zákon totiž chrání právo na soukromí, a to i v prostředí, kde by to mnozí nečekali.
Možná jste ale vy tím sousedem, který se bojí o své soukromí a přijde mu, že z vedlejšího domu na něj kouká kamera. Nemusíte váhat a přemítat, jestli na to soused právo má, nebo ne. Nemá, a zákon je na vaší straně. Nebojte se ho na to tedy upozornit. Možná ani on netuší, že se to nesmí, a jen nevěděl, jak ji nastavit. Ať už to ale udělal záměrně, nebo ne – musí zjednat rychlou nápravu.
Cedulka na plotě
Možná jste už někdy na něčím plotě viděli cedulku s nápisem „Prostor je monitorován“. Nejde o žádnou dobrovolnou informaci, ale o povinnost. Majitel funkčního kamerového systému musí dát jasně najevo, že se v prostoru pořizují záznamy.
Stejně tak musí dodržet pravidla GDPR – tedy zacházet s citlivými osobními údaji (například podobou obličejů nebo registračními značkami aut) tak, aby nebyly nijak zneužité. Doporučuje se i vést evidenci, proč jsou kamery instalované, kdo k nim má přístup a jak dlouho se záznamy uchovávají. Pokud si je příslušný úřad vyžádá, nepřekvapí vás to, a půjde tak pouze o formalitu.
Jen tak můžete svůj majetek chránit a zároveň se nedostat do potíží. Češi jsou ostražití, a tak se vaše pojistka proti zlodějům může snadno pro někoho stát symbolem ztráty soukromí. A právě v tom tkví ono napětí, které často končí až u právníků. Předcházejte mu, ať si udržíte sousedskou pohodu i svůj vlastní vnitřní klid.
zdroje: portal.gov.cz, uoou.gov.cz, nasdum.eu, snadnobydlet.cz