Uzeniny patří na český stůl stejně jako knedlíky nebo pivo. Někdo si bez salámu, párku nebo šunky nedokáže představit snídani, jiný nedá dopustit na grilované klobásy. Češi jsou svou láskou k uzeninám doslova vyhlášení. Když se ale podíváme blíže, zjistíme, že tahle pochoutka není tak nevinná, jak se může zdát.
Chemie skrytá v obalu
Mnoho lidí má za to, že uzeniny škodí hlavně kvůli vysokému obsahu tuku a soli. Ty samozřejmě hrají svou roli, ale nejsou jediným problémem. Výzkumní pracovníci v různých vzorcích uzenin objevili i ftaláty, což jsou látky z plastových obalů, které se mohou uvolnit při balení nebo skladování. Tyto chemikálie se v těle hromadí a mohou ovlivňovat hormonální systém.

Dále se v uzeninách běžně používají dusitany a dusičnany, které udržují růžovou barvu masa a prodlužují jeho trvanlivost. Díky nim šunka vypadá čerstvěji a salám má svoji typickou barvu. V malém množství jsou povolené a regulované, problém ale nastává při jejich nadměrné a časté konzumaci.
Kromě toho obsahují některé výrobky i stabilizátory, zahušťovadla či aromata. Tyto látky zase zajišťují typickou chuť a konzistenci. V přiměřeném množství nejsou nebezpečné, ale odborníci upozorňují na skutečnost, že pravidelná konzumace velkého množství uzenin může znamenat vyšší zátěž pro organismus.
Je dobré připomenout, že samotné látky nejsou automaticky škodlivé. Evropská legislativa nastavuje přísné limity, které výrobci musí dodržovat. Riziko tedy nespočívá v občasné konzumaci několika plátků šunky na snídani, ale spíše v tom, když se uzeniny stanou každodenní součástí našeho jídelníčku.
Víc než jen sůl a tuk
Fast food bývá často terčem kritiky za nadbytek chemie. Některé uzeniny ale překvapivě mohou obsahovat ještě pestřejší směs přídavných látek. To však neznamená, že si je nutně musíme zakazovat. Jen je dobré vědět, co jíme. Tuk a sůl nejsou to jediné, co bychom v jejich složení měli sledovat.
V případě dětí je pak potřeba ještě větší opatrnosti. Jejich tělo je citlivější a menší dávky u nich mohou mít větší účinek. Pediatři proto doporučují podávat uzeniny spíše výjimečně a volit kvalitní výrobky s vyšším obsahem masa.
Určité riziko přináší i samotné uzení masa, které dodává výrobku typické aroma. Při kouření vznikají látky, které mohou být problematické při dlouhodobém a nadměrném příjmu. Domácí klobásy si ale kvůli tomu nemusíme zcela odpírat. Když se konzumují s mírou a ne příliš často, nepředstavují pro naše zdraví riziko.

Číst složení se vyplatí
Dobrou zprávou je, že ne každá uzenina je nutně zdrojem všech výše uvedených nezdravých látek. Důležité je v obchodě pečlivě číst složení jednotlivých produktů. Čím kratší seznam surovin se v něm nachází, tím lépe. Ideální jsou pak výrobky s vysokým podílem masa bez zbytečných stabilizátorů a náhražek.
U podílu masa ještě chvíli zůstaneme, neboť jde o jeden z hlavních ukazatelů kvality. U lepších výrobků se pohybuje kolem 90 % a výše. Ty úplně nejkvalitnější jej pak obsahují minimálně 95 %. Levnější varianty bývají doplněné náhražkami, které nahrazují maso, a tím roste i množství přídatných látek. Vyšší cena tedy často odráží i lepší složení.
A jak už bylo několikrát zmíněno, uzeniny je důležité správně dávkovat. Dát si občas k snídani kousek lovečáku s rohlíkem nebo v létě ugrilovat klobásu není nic špatného. Důležité je, aby zůstaly doplňkem jídelníčku, ne jeho základem.
zdroje: vitalia.cz, stoplusjednicka.cz, szu.gov.cz, mdanderson.com