Fajnstyl.cz 
Čtyři vteřiny nejsou pravidlo ale vodítko
V populární psychologii se často objevuje myšlenka, že pokud někdo potřebuje více než 4 vteřiny na odpověď, je pravděpodobné, že něco skrývá. Vědecky není tato přesná hranice potvrzená. Co ale víme je, že zpoždění může být jedním ze signálů zvýšeného přemýšlení.
Například jednoduchá otázka typu, kde jsi byl včera večer, obvykle nevyžaduje dlouhé váhání. Pokud se odpověď formuluje pomalu s přerušením a bez konkrétních detailů, je to signál k pozornosti. Samotné 4 vteřiny nejsou kouzelným číslem, ale připomenutím, že mozek vymýšlející příběh často potřebuje o něco víc času.
Odborné poznatky z psychologie a forenzních výzkumů
Podle studií publikovaných v odborných časopisech lháři často uvádějí méně smyslových a kontextových detailů než ti, kdo říkají pravdu. Zároveň se u nich objevuje méně spontánních výpovědí a více vyhýbavých frází. Některé výzkumy také zjistily, že když je člověk požádán, aby popsal událost pozpátku, ti, kteří lžou, se častěji zadrhnou nebo změní detaily. To potvrzuje, že pravda je ve své podstatě jednodušší než lež, a tudíž se lépe vybavuje i obrací.
Tělo řekne víc než slova
Signály těla bývají často matoucí, ale v kombinaci s řečí mohou napovědět víc, než si myslíme. Například časté dotýkání na obličeji, krku nebo tření rukou může ukazovat na vnitřní napětí. Podle výzkumu publikovaného na platformě Frontiers in Psychology je také pozorováno, že lidé, kteří lžou, se vyhýbají očnímu kontaktu častěji nebo naopak udržují neobvykle silný pohled, což je snaha působit přesvědčivě. Změna tónu hlasu jeho výška a náhlé zastavení řeči mohou být dalšími nepřímými ukazateli.
Praktický přístup namísto výslechu
Nejde o to stát se domácím detektivem s lupou a namířenou rozsvícenou lampou. V každodenním životě je lepší sledovat běžné vzorce chování a pak si všímat, když se něco vymyká. Jestli váš partner běžně mluví plynule a najednou u otázky zaváhá, odpoví jinak než obvykle nebo nabídne málo informací, může to být důvod ke zvážení. Důležité je vždy sledovat celkový obraz, nikoli jednotlivý výkyv.
Ne všechny signály znamenají lež
Vědci zjistili, že když se běžný člověk snaží poznat, jestli mu někdo lže, strefí se správně zhruba v 54 % případů. To je skoro jako hodit si korunou. Proto nemá smysl sázet vše na jeden podezřelý pohled nebo divné zaváhání. Mnohem lepší je všímat si celého obrázku, jak člověk mluví, co říká a jestli to dává smysl i v souvislostech.
Důvěryhodnost se pozná podle detailu
Jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak vyhodnotit pravdivost výpovědi, je sledovat míru detailu. Ten, kdo říká pravdu často přidává konkrétní informace, jako barvy, pachy přesná místa, nebo časové údaje. Lhář se těmto detailům vyhýbá, aby si nekomplikoval situaci a nespletl se. Proto se někdy doporučuje požádat člověka, aby vyprávěl příběh obráceně nebo z jiného pohledu. Čím více pravdivé zážitky má, tím snazší je je opakovat.
Co má opravdu smysl sledovat
Zda někdo lže se nedá poznat během 4 vteřin, stejně jako se nedá upéct bábovka za minutu. Ale pozornost k neverbálním znakům, slovnímu projevu a způsobu vyprávění vám může pomoci vytvořit si lepší obrázek. Nehledejte stoprocentní jistotu. Hledejte důslednost otevřenost a přirozenost. A pokud něco nesedí, v klidu se doptejte. Protože nejlepší detektor lži je někdy obyčejný rozhovor, kde si dáte pozor na pauzu, která trvá déle, než by bylo nutné.
Zdroj: apa, pmc, frontiersin
