Češi jsou národ pejskařů a v českých domácnostech tak žije opravdu velká spousta psů. Ale jen málokterý majitel ví, jak a kdy svého parťáka správně krmit. Mnoho chyb přitom vzniká z dobrých úmyslů dopřát psovi co největší dobroty nebo ze strachu, aby zvíře netrpělo hladem. Chyby pak mohou psovi přivodit zažívací potíže, ale i různé choroby a dlouhodobé zdravotní komplikace.
Mýtus č. 1: Miska musí být pořád plná
Tento přístup vychází z lidské představy, že když má pes jídlo k dispozici neustále, vezme si jen tolik, kolik potřebuje. Bohužel, většina psů nemá v sobě přirozený „vypínač“ hladu. Ten chybí hlavně u některých plemen, jako jsou buldoci, labradoři nebo třeba bíglové a jezevčíci. Neustálý přístup k jídlu u nich vede k obezitě, problémům s klouby, játry nebo srdcem.
Veterináři doporučují nastavit jasný režim. Pes má vědět, kdy dostane jídlo, a mít na jeho snědení omezený čas. Stačí klidně 10 až 15 minut, samozřejmě starší psi nebo malá štěňata potřebují někdy času trochu více. Co pes v tomto časovém úseku nesní, to se z jeho dosahu uklidí. Takový systém pomáhá nejen správnému trávení, ale i výchově. Pes se učí řádu a lépe reaguje na vedení svého pána.

Mýtus č. 2: Jedno krmení denně stačí
Druhý extrémní mýtus vychází z dávných dob, kdy pes žil víc jako pracovní zvíře než jako člen rodiny. Tehdy se skutečně krmil často jen jednou denně, protože měl dost pohybu a jiný typ metabolismu. Dnešní domácí pes má ale úplně jiné potřeby.
Krmení pouze jednou denně může vést k problémům s trávením, nadýmáním nebo dokonce ke smrtelně nebezpečné torzi žaludku. Dlouhé pauzy mezi jídly navíc zvyšují stres a mohou způsobit, že pes bude jídlo hltat, což riziko torze ještě zvyšuje.
Veterináři se shodují, že dospělého psa je ideální krmit dvakrát denně. Štěňata a malá plemena by pak měla krmení dostávat ještě častěji. Mají totiž rychlejší metabolismus a menší žaludek, a krmení jednou či dvakrát denně je u nich naprosto nevhodné. Co se týče četnosti, je ale vždy dobré vycházet z potřeb psa. Pokud člověk vidí, že pes preferuje spíše malé porce, krmí se několikrát denně. U obřích plemen, která většinu dne prospí (například dánské dogy nebo bernardýni), mnohdy opravdu stačí krmení jednou denně po venčení, aby nedošlo k torzi žaludku.

Množství záleží na věku, velikosti i aktivitě
Další otázkou je, kolik toho má pes sežrat. Na každém balíku granulí jsou orientační tabulky, nicméně majitel psa brzy zjistí, že jsou opravdu jen orientační. Dospělý pes s 25 kilogramy a normální aktivitou potřebuje průměrně asi 300 gramů granulí.
Při stanovení konkrétní dávky se však nezohledňuje pouze hmotnost psa. Stěžejní je i věk, plemeno, zdravotní stav, aktivita během dne a spousta dalších faktorů. O množství krmení je tak vhodné se poradit například s chovatelem, od kterého štěně kupujete, případně s veterinářem.
Co se týče skladby jídelníčku, i u té se mnoho pejskařů pohádá. Někteří totiž krmí výhradně granulemi. Jiní nedají dopustit na takzvaný BARF, což je krmení syrovou stravou v podobě masa, příloh a různých doplňků. Množství krmení pak závisí i na typu granulí, které mohou být lisované či extrudované, s vyšším nebo nižším podílem bílkovin a tak dále. U syrové stravy se podíl masa a dalších složek opět odvíjí od výše zmíněných faktorů a spočítat krmnou dávku je oproti granulím poměrně složité.
zdroje: Marianne.cz, iDnes.cz, Lidovky.cz