Fajnstyl.cz 
Dva lidé stejného věku a podobného zdravotního stavu mohou prožívat stáří úplně jinak. Jeden si bez výčitek dopřeje wellness pobyt nebo čerstvou zeleninu od farmáře, druhý stojí u pokladny a přemýšlí, jestli si může dovolit jogurt navíc. Rozdíly mezi seniory jsou v Česku obrovské a přitom ne vždy souvisí s počtem odpracovaných let.
Pro někoho znamená ideální stáří klid na chalupě, pro jiného cestování nebo čas s vnoučaty. Realita ale často narazí na tvrdá čísla. A ta umí být nemilosrdná. České důchody se pohybují od částek, ze kterých se nedá vyžít, až po příjmy, které by mnozí ani nečekali. Minimální starobní důchod v roce 2025 činí 5 430 korun. Průměrná penze se dostala lehce přes 21 tisíc.
Senioři mají často velmi rozdílné penze
Přestože se často mluví o tom, že senioři žijí na hranici chudoby, statistiky ukazují, že jen malá část má opravdu úplné minimum. Podle aktuálních údajů pobírá důchod kolem minimální částky zhruba 11 400 lidí. To je necelé půl procento ze všech 2,36 milionu starobních důchodců. Naopak více než polovina seniorů má penzi vyšší než je průměr.
A pak jsou tu ti, kteří se dostali na úplnou špičku. Nejvyšší vyplacený důchod v Česku aktuálně přesahuje 249 tisíc korun měsíčně. Vysoké částky přes 60 tisíc pobírají stovky lidí. Všichni se k nim dostali díky vysokým příjmům během aktivního života a tedy i vysokým odvodům na důchodové pojištění.
Výše penze se odvíjí hlavně od toho, kolik člověk vydělával a odváděl státu. Do hry ale vstupují i takzvané vyloučené doby, což je období, kdy člověk nepracoval, ale započítává se mu to do důchodu. Patří sem třeba rodičovská dovolená nebo dlouhodobá nemoc.
Mnozí senioři si kromě státního důchodu zajišťují další příjmy. Někdo chodí na brigády, jiný podniká, třeba z domova. Legální přivýdělek může výrazně změnit životní úroveň, ať už jde o práci na recepci, ve školní jídelně nebo třeba o opravy a šití na zakázku.
Na tenhle důchod má nárok spousta lidí, ale skoro nikdo o tom neví. Ročně přijdou až o 120 tisíc
Každý rok v Česku zemře přes deset tisíc lidí v důchodovém věku a jejich partneři často ani netuší, že mají nárok na speciální formu finanční podpory. Jenže je to velmi snadné.
Většina seniorů celý život tvrdě pracovala
Na druhé straně jsou lidé, kteří i přes dlouhá léta poctivé práce žijí z měsíce na měsíc. Typickým příkladem je seniorka, která celý život pracovala v prádelně, má zdravotní potíže a z důchodu kolem 11 tisíc po zaplacení nájmu vyžije jen s obtížemi. Takových příběhů jsou v Česku tisíce.
Často přitom senioři ani neví, na co mají nárok. Stát nabízí několik podpor, které mohou měsíční rozpočet navýšit o tisíce korun. Jde například o příspěvek na bydlení, příspěvek na péči nebo slevu na dani pro pracující důchodce.
Podle odborníků ale není finanční jistota jediným měřítkem spokojeného stáří. Ti, kdo i v důchodu zůstávají pracovně aktivní, mají často lepší fyzickou kondici, psychickou pohodu a chuť do života. Důvod je jednoduchý, práce jim dává smysl, kontakt s lidmi a pocit, že jsou stále potřební.
Rozdíly mezi českými seniory tak nevyplývají jen z důchodového systému, ale i z toho, jak se dokážou přizpůsobit a využít dostupné možnosti. Pro někoho je stáří obdobím klidu, pro jiného aktivní kapitolou plnou nových výzev. V konečném důsledku ale rozhoduje, jestli má člověk odvahu si říct o pomoc nebo najít způsob, jak si život zpříjemnit, i když peněženka není zrovna plná.
