Fajnstyl.cz 
Stačí pár let bez výměny a pravidelné údržby a váš anatomický polštář, který nebyl zrovna nejlevnější, se ze zdravotní pomůcky mění v rezervoár mikroorganismů.
Polštář funguje doslova jako houba. Nasává do sebe vlhkost z potu, slin, zpocených vlasů i z okolního vzduchu. Každou noc ztratíme až půl litru tekutin, z pokožky odloupneme miliony šupinek a maz, k tomu přidejte vlasy a lupy. Povlak není všemocný: Mikroorganismy bujaře prostupují povrchy a hledají v nitru polštáře dokonalé klima – teplo, vlhko a minimum světla. Je proto útulným domovem nejen obyčejných bakterií (Staphylococcus, Streptococcus, E. coli), ale také plísní, roztočů a zbytků alergenů.
Podle nedávné studie londýnských vědců tvoří až třetinu váhy starého polštáře směs odumřelých kožních buněk, bakterií, prachu, plísní a zbytků roztočů. Ve vzorcích z polštářů používaných v domácnostech vědci našli desítky tisíc bakterií, včetně škodlivých druhů jako je E. coli, které běžně známe z infekcí močových cest nebo střevních obtíží. Povlaky na polštářích i při pravidelném praní hostí během týdne miliony bakterií – a po měsíci neúdržby se jejich počty pohybují konkrétně mezi 10–12 miliony.
Roztoči jsou dalšími neviditelnými sousedy
Do polštáře naklade za svůj život každá samice kolem šedesáti vajíček, což znamená desítky tisíc roztočů v jediném lůžku. Živí se odumřelými buňkami, zbytky vlasů a kožním mazem. Výkaly roztočů patří mezi nejčastější spouštěče alergií, astmatu, ekzémů, chronické rýmy i nočního kašle. Plísně, které se mohou v polštáři množit zejména v teple a vlhku, ohrožují hlavně osoby s oslabenou imunitou, děti a alergiky. Spánkový prostor se tak může změnit v epicentrum potíží, které začínají nenápadně: věčně ucpaný nos, kašel, pálení očí, svědění pleti.
Mezi šokující zjištění patří, že na polštáři bývá více bakterií než na toaletním prkénku nebo v misce na krmení domácích mazlíčků. Výzkum National Science Foundation potvrdil, že po čtyřech týdnech bez praní obsahuje povlak na polštář až 39× více bakterií než psí miska a až 17000× více než záchodová mísa. Typická osmnáctka bakteriálních kolonií zahrnuje kmeny odolné vůči antibiotikům, původce zápalu plic, zánětů i kožních infekcí.
Zdravotní dopady výskytu takovýchto nezvaných spolunocležníků skutečně nejsou jen kosmetické. Nadměrné množství bakterií a roztočů vede k bolestem hlavy, snížené kvalitě spánku, chronické únavě, vyrážkám, podráždění a oslabení imunity. Některé bakterie (například Staphylococcus aureus) mohou být u oslabených jedinců zdrojem závažných infekcí – od akné až po pneumonii.
Jak často měnit a prát polštář?
Odborníci doporučují měnit polštář alespoň jednou za 2 roky, povlaky prát minimálně jednou týdně – v případě zvýšeného pocení, alergií nebo nemocí ještě častěji. Samotné polštáře byste měli prát každé 3 měsíce na vyšší teplotu (60 °C, pokud to materiál dovolí), případně je aspoň pravidelně vystavovat slunci nebo mrazu. Dobrou prevencí je také používání ochranných potahů a důkladné protřepávání polštáře při každé výměně povlečení.
Pokud přehnete polštář na polovinu a už se sám nevrátí do původního tvaru, znamená to, že jeho životnost dávno skončila. Nikdy byste neměli čekat, až polštář zhnědne nebo dokonce začne zapáchat – to je signál, že se v jeho středu už dávno nachází nechtěný mikrosvět.
Pamatujte, čistý polštář není jen o lepším spánku, ale hlavně o zdraví celé rodiny. Ignorovat přísná pravidla hygieny lůžkovin znamená riskovat, že místo odpočinku budete v noci zápasit se spoustou neviditelných, ale často velmi nebezpečných návštěvníků.
