Fajnstyl.cz 
Obsahuje totiž látky působící na lidské tělo mnohem agresivněji, než by dával tušit její nenápadný šarm. Tato nenápadná zelená kráska je totiž jednou z nejnebezpečnějších pokojových rostlin vůbec, zejména v souvislosti se zdravím našich plic a sliznic.
Co se skrývá uvnitř?
Diefenbachie obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého v podobě mikroskopických jehliček, tzv. rafidy, a jedovaté alkaloidy. Už samotný kontakt s listy nebo šťávou po odlomení či přesazování může vyvolat podráždění kůže, pálení nebo svědění. Zásadní problém nastává při vdechnutí rozptýlených částí nebo – zejména u dětí nebo zvířat – při olíznutí, vážněji pak při kousnutí a žvýkání listu. Šťavelany a toxiny se okamžitě dostávají do kontaktu se sliznicí dutiny ústní a horních cest dýchacích. Vyvolávají prudký otok, pálivou bolest, nadměrné slinění, záněty i otok hrdla, což může v krajním případě přerůst v nebezpečné ztížení dýchání nebo i dušení.
Zásah plic má svůj logický základ: Při otoku a podráždění sliznic hrozí laryngospazmus – nebezpečné stažení hlasivek, kdy je omezen průchod vzduchu. Samotné vdechnutí drobných částic rostliny může vyvolat vstřebání do dolních cest dýchacích, spustit kašel, dušnost, pocit pálení i dechovou nedostatečnost. Otrava diefenbachií způsobuje také dočasnou ztrátu hlasu, hromadění tekutiny v plicích a výjimečně až akutní zánět dýchacích cest. Pokud si dítě nebo zvíře kousek listu strčí do pusy, reaguje prudkým sliněním a křečovitým kašlem.
Nebezpečná kráska
Podle odborníků není diefenbachie vhodná do domácností s malými dětmi, alergiky či astmatiky, ani do domovů, kde žijí kočky a psi. I dospělý člověk by měl při manipulaci s ní používat rukavice a poté si důkladně umýt ruce, šťáva je totiž leptavá a může způsobit těžké záněty očí či puchýře na pokožce. První pomoc při kontaktu je vypláchnutí úst, podání ledu na zmírnění otoku a v nejtěžších případech rychlý transport do nemocnice.
Možná právě pro nenápadnou krásu a snadnou dostupnost bývá nebezpečí diefenbachie podceňováno. Přitom v toxikologických přehledech zabírá přední příčky spolu s lopatkovcem, monsterou či bramboříkem. Jednou z „výhod“ je, že reakce na kontakt bývá natolik nepříjemná, že od dalšího experimentování v podobě případného ochutnávání nebo olizování většinou odradí. Spoléhat se na to ale rozhodně nedoporučujeme.
Neházejte flintu do žita!
Neznamená to ale, že byste snad měli tuto oblíbenou pokojovku ze své domácnosti vystěhovat. Stačí ji nedávat do ložnice, dětského pokoje nebo na nízko položená místa, kde se k ní dostanou malé děti, a umístit tam, kde nehrozí kontakt s kůží ani sliznicí. Pokud rádi přesazujete nebo dáváte listy do vody na zakořenění, vždy mějte po ruce rukavice a vyhýbejte se kontaktu s očima.
Když už se přece jenom „zadaří“…
Znáte Toxikologické informační středisko (TIS)? Poskytuje nonstop telefonickou poradenskou službu pro veřejnost i zdravotníky při podezření na akutní otravu. Ať už jde o domácí rostliny, léky, chemikálie, houby, alkohol nebo živočišné jedy, stačí kdykoli zavolat na čísla 224 919 293 nebo 224 915 402 a zkušený tým odborníků vás ihned navede na správnou první pomoc a další postup. Tato služba může být v krizových situacích doslova život zachraňující, proto by měla být uvedená telefonní čísla pro všechny případy součástí vašich telefonních kontaktů.
