Jih Čech se stal v posledních dnech místem, kde se střetly dvě zcela odlišné zkušenosti s letním táborem. Nespokojení rodiče i některé děti po návratu tvrdí, že během pobytu v táboře s programem zaměřeným na hry s dětskými pistolemi Nerf zažily šikanu, posměch nebo dokonce úmyslné fyzické útoky od vedoucích. Do veřejné diskuse výrazně zasáhl i případ chlapce, který se na táboře zranil a skončil se zlomenou klíční kostí.
Podle výpovědi rodičů se však organizátoři o zraněné dítě nestarali s dostatečnou péčí a chladně odmítnuli jakoukoliv omluvu nebo přiznání pochybení. Sociální sítě zaplavilo v uplynulých dnech hned několik svědectví rodičů, podle kterých měly být během tábora dětem například házeny svačiny způsobem, který některé děti urážel a ponižoval.

Dítě se z tábora vrátilo ponížené a nemocné
Ti, kteří jídlo nechtěli anebo z nějakého důvodu nejedli, byli údajně označováni za loosery. Ozývají se i slova o urážkách ze strany vedoucích, včetně hrubších výrazů. Nechybí popisy dalších incidentů, jako házení šišek po účastnících či záměrné zesměšňování dětí při předávání pohledů od rodiny.
Pořadatelská cestovní kancelář Topinka, která za táborem stojí, v reakci na kritiku situaci odmítá jako zkreslenou a vysvětluje ji nepřesným podáním. V případě zranění chlapce uvádí, že úraz se stal při běžném programu poslední večer, dítě bylo hned ošetřeno táborovou zdravotnicí a necítilo bolesti ani nejevilo zjevné známky zranění.
Rodiče měli být podle prohlášení tábora již během pobytu informováni a doporučeno jim lékařské vyšetření. Zlomenina se podle cestovky prokázala až doma po příjezdu. Pokud jde o údajné nevhodné chování vedoucích, vedení CK Topinka popisuje, že některé situace, například hravé rozdávání svačin, jsou součástí neformálního táborového programu a většina dětí si je prý pochvaluje.
Rodiče si stěžují na přístup vedoucích
Jakékoli skutečné urážky nebo schválnosti vedoucích ale cestovní kancelář zásadně odmítá. Podle slov představitele firmy by se jednalo o naprosto výjimečné selhání jednotlivce, ale žádné konkrétní hlášení během tábora neměla. Diskuse kolem tábora se rychle rozrostla a názory rodičovské veřejnosti se rozcházejí.
Kromě negativních zkušeností se objevují i příspěvky rodičů, jejichž děti na stejném táboře byly opakovaně a s programem byly vždy spokojené. Věří, že drobné konflikty či zranění k táborovému životu patří a někdy jsou jen subjektivním dojmem, že je potřeba nahlížet vše s rozvahou.
Kauza kolem dětského tábora ve Varvařově názorně ukazuje, jak snadno může souhra negativních zážitků, nedorozumění a výrazných emocí vyvolat ostrou veřejnou diskusi.