O detoxu neustále slyšíme z úst celebrit, influencerů, čteme o něm v lifestylových magazínech a narážíme na něj dokonce i v reklamách na doplňky stravy. Stal se synonymem pro očistu, nový začátek a rychlou cestu ke zdraví a štíhlé postavě. Ale co přesně se za tímto populárním termínem skrývá? Proč tolik z nás touží čas od času svůj organismus „vyčistit“, a je to vůbec nutné, když je naše tělo vybaveno vlastními, nesmírně výkonnými detoxikačními mechanismy? A hlavně, věděli jste, že ten nejlepší detox nezačíná v lahvičce s drahým elixírem, ale na talíři?

Když tělo volá po restartu
Pokud by vás zajímalo, o jaké potravině tu hovoříme, je to červená řepa. Tato zemitě vonící bulva s barvou rubínu si pomalu ale jistě získává zpět své právoplatné místo v našich kuchyních. Její schopnosti dalece přesahují roli pouhé přílohy. Funguje jako interní servisní technik pro náš nejdůležitější detoxikační orgán, játra. Představte si játra jako nesmírně výkonnou laboratoř, která filtruje stovky litrů krve denně, neutralizuje toxiny, zpracovává živiny a hospodaří s energií. Každodenní nápor v podobě stresu, zpracovaných potravin, léků či alkoholu ji však postupně vyčerpává. A protože játra nebolí, své přetížení hlásí jinak: vleklou únavou, kterou nespraví ani káva, problematickou pletí, pocity těžkosti po jídle či oslabenou imunitou. A právě červená řepa umí v těchto chvílích pomoci.
Co se skutečně skrývá pod slupkou
Fascinující schopnosti řepy nespočívají v jediné zázračné složce, ale v dokonale sladěné souhře celé řady bioaktivních látek. Vše začíná u jejího pigmentu, betaninu. Kromě toho, že je to barvivo, je to výjimečně silný antioxidant ze skupiny betalainů, který chrání jaterní buňky před oxidačním stresem a podporuje jejich přirozenou regeneraci. Spolu s ním působí aminokyselina betain, která je pro játra důležitá v metabolismu tuků. Efektivně brání jejich hromadění v jaterní tkáni, což je zásadní prevence proti nealkoholickému ztučnění jater (steatóze), civilizačnímu onemocnění, jehož výskyt v posledních letech dramaticky narůstá.
K tomu přidejte vysoký obsah anorganických dusičnanů, které se v těle proměňují na oxid dusnatý. Tato molekula má schopnost uvolňovat a rozšiřovat cévy, což vede ke snížení krevního tlaku a výrazně lepšímu prokrvení a okysličení všech tkání v těle, od svalů až po mozek. Není náhodou, že si řepovou šťávu oblíbili sportovci pro legální zvýšení výkonnosti. Tuto silnou trojici doplňuje obsah kyseliny listové pro krvetvorbu, draslíku pro správnou funkci srdce a železa, jehož vstřebávání navíc podporuje přítomný vitamín C.

Od pole na talíř aneb Jak z řepy vytěžit maximum
Abyste mohli plně využít potenciál červené řepy, je důležité vědět, jak s ní zacházet. Tepelnou úpravou se sice část citlivých látek ztrácí, ale i tak zůstává nesmírně zdravá. Absolutně nejúčinnější je však v syrovém stavu. Nejkoncentrovanější formou je bezesporu čerstvě odšťavněná šťáva. Její síla je taková, že se doporučuje ji nejprve popíjet v menším množství, například 100 ml denně, a postupně dávku zvyšovat. Pro zjemnění její zemité chuti a doplnění dalších živin ji kombinujte s mrkví, jablkem, stonkovým celerem nebo malým kouskem zázvoru.
Pokud nemáte odšťavňovač, nastrouhejte syrovou řepu do salátů. Vytvoříte tak nejen chuťový, ale i vizuální zážitek. Skvěle si rozumí s křenem, vlašskými ořechy a kyselým jablkem. Chcete-li řepu tepelně upravit, lepší než vaření ve vodě, při kterém se cenné látky vyluhují, je lepší metodou ji upéct v troubě. Celé, neoloupané a dobře omyté bulvy zabalte jednotlivě do alobalu a pečte při 180–200 °C přibližně 60–90 minut, dokud nejsou na vpich vidličkou měkké. Pečením se navíc její chuť zkoncentruje, zesládne a uchová si maximum šťavnatosti. Po vychladnutí ji snadno oloupete a můžete ji použít jako základ pro polévky, pomazánky, nebo jako vynikající přílohu k masu či sýrům. A cenný tip na závěr: Nevyhazujte listy! Jsou jedlé, chutí připomínají špenát a jsou nabité vápníkem a vitamínem K.