Fajnstyl.cz 
Většina českých bytů má jeden společný rys, potřebu zaplnit každý kout. Na komodách stojí keramické sošky, v policích se krčí staré vázy po babičce, na stolcích se střídají dárkové svíčky, sušené květy a umělé palmy. Každý kousek může být hezký, dohromady však působí jako nahodilá sbírka, kde se vytrácí příběh i klid.
Kořeny českého sběratelství
Tradice vystavování drobných dekorací sahá u nás hluboko. Už v 19. století si měšťanské rodiny pořizovaly porcelánové figurky z Karlových Varů či z Míšně jako důkaz dobrého vkusu a společenského postavení. Čím víc kusů stálých „pokladů“ domácnost měla, tím vyšší prestiž si její majitelé připisovali. A část tohoto zvyku přetrvala dodnes.
Slovo kýč nevzniklo proto, aby zakázalo vzpomínky. Označuje okamžik, kdy předmět ztratí smysl a kontext a zůstane jen ornament. Designéři proto radí: Vyberte to, co opravdu dává prostoru charakter, a zbytek nechte odejít. Jediný kvalitní obraz či socha dokáže vytvořit atmosféru, kterou desítky drobných figurek jen rozbíjejí.
Česká klasika
Když se mluví o domácím kýči, padají nejčastěji jména andělíčků, lesklých, zlatem zdobených a věčně se usmívajících. Na druhém místě jsou zahradní trpaslíci, kteří se nenápadně nastěhovali i do interiérů. A přidejme křišťálové vázy a mísy, které se dědí z generace na generaci, i když už dávno nemají v moderním bytě využití. Jde o nostalgii, která se z původní radosti proměnila v trvalou výstavu.
Podle interiérových odborníků je český problém větší než samotné sošky. Máme obavu z prázdného prostoru, připadá nám studený, neosobní. Proto přibývají další a další drobnosti, dekorativní polštáře, umělé květiny, malé lampičky jen „na efekt“. Ve výsledku mizí světlo i struktura nábytku a byt působí menší než ve skutečnosti je.
Jak vrátit bytu dech
Vyberte to podstatné a ponechte jen věci s opravdovým významem. Jedna socha nebo jediný obraz, který vás těší, řekne víc než plná police drobností. Vzpomínkám dopřejte rámec, fotku z cesty pověste na stěnu, cenný předmět vystavte samostatně.
A nezapomeňte na ticho v prostoru, prázdná police, volný roh či stěna s jedním obrazem dodají interiéru klid a nechají vyniknout tomu, co jste si opravdu vybrali. Pomáhá i malý rituál, každou novou dekoraci doprovodí odchod jedné staré, takže se sbírka nikdy nerozrůstá a úklid zůstává jednoduchý.
Méně věcí, více radosti
Domov nemá být ani sklad darů, ani bezduchý showroom. Měl by dýchat vámi, a právě proto si zaslouží výběr a lehkost. Až příště setřete prach z porcelánového andílka, zkuste si položit otázku, jestli vám opravdu dělá radost, nebo je to jen zvyk. Při běžném úklidu si totiž jejich přítomnost uvědomíte nejvíc, vyžadují péči, ale radost už nepřinášejí.
Možná zjistíte, že nejhezčí ozdobou obýváku je světlo a volný prostor, který dává vyniknout lidem a okamžikům, ne věcem. A právě schopnost vybrat jen to nejdůležitější je dnes považována za znak skutečného vkusu i moderního bydlení.
