Fajnstyl.cz 
Poloostrov Pelješac je známý krásnou přírodou i poklidným životem místních. O to větší šok zažili obyvatelé a turisté, když v mělké mořské vodě narazili na krvavý pozůstatek brutálního zásahu člověka. Několik odříznutých hlav žraloků plulo nedaleko břehu. Fotografie tohoto nepříjemného objevu sdíleli svědci na sociálních sítích i médii a okamžitě se rozjela bouřlivá diskuze.
Znepokojené hlasy žádaly, aby se podobné praktiky nejen vyšetřily, ale aby na ně úřady zareagovaly přísnějším omezením lovu v Jadranu. Odborníci rychle potvrdili, že šlo o druh hladkouna černoskvrnného (Mustelus punctulatus), žraloka charakteristického pro oblast Středozemního moře. Tento žralok patří sice mezi povolené úlovky v Chorvatsku, jeho stavy jsou však už dlouhodobě považované za ohrožené.
Lidé v Chorvatsku objevili mrtvé zřaloky
V Jadranu žije řada druhů žraloků, kteří nebývají pro člověka nebezpeční, ale jejich počty dramaticky klesají. Právě hladkoun černoskvrnný je citlivý na vyhubení hlavně kvůli pomalému růstu, pozdní dospělosti a nízké porodnosti. Význačný odborník Andrej Gajić upozornil, že v jižní části Jadranu dochází denně k lovu těchto žraloků především vlečnými sítěmi v hloubkách od 50 do 150 metrů. Alarmující je především častý úlovek březích samic, které jsou klíčové pro obnovu populace.
Gajić i další experti apelují na okamžité zavedení přísnějších pravidel. Například jako v Albánii, kde je stanovená minimální délka uloveného jedince na 30 centimetrů, ačkoli i to je považováno za nedostatečné, protože tolik měří už nově narozená mláďata. Podle statistik mizí každoročně kvůli lidské činnosti z moří až 100 milionů žraloků. Největší roli v tom hraje jak přímý lov, tak i vedlejší úlovky při komerčním rybolovu a vysoká poptávka po produktech ze žraloků, například po populární žraločí polévce z ploutví.
Podle odborníků to není ojedinělý případ
Jen za poslední půlstoletí se světová populace žraloků snížila o zhruba 70 procent. Přitom lidé jsou pro žraloky nebezpečnější mnohonásobně – žraloci způsobí celosvětově jen šest až osm smrtelných útoků na lidi ročně, zato lidé mají na svědomí masivní ničení populací těchto fascinujících mořských predátorů.
Místní obyvatelé Pelješce rozhořčeně dávají najevo nespokojenost – považují podobné jednání nejen za ekologický, ale i morální problém. Navzdory rozhořčení veřejnosti však zatím není jasné, zda a jak chorvatské úřady sáhnou k přísnějším nařízením a efektivnějšímu dohledu nad chráněnými a ohroženými druhy žraloků.
Tlak ekologů i ochránců přírody proto roste napříč celou oblastí Středozemního moře. Podle aktuálních vědeckých studií by další přežití hladkouna černoskvrnného vyžadovalo okamžité zásahy. Například zavedení chráněných mořských oblastí, omezené rybolovné kvóty a přesně definovaná pravidla pro odlov. Prvním krokem by mohla být alespoň minimální regulace lovu a důsledná kontrola jeho podmínek.
