Oba věděli, že nechtějí žádnou obyčejnou novostavbu, ale dům s příběhem. Když Veronika při prohlížení nemovitostí objevila tuto více než 150 let starou vilu, byla rozhodnutá. S manželem do ní vložili nejen energii, ale i kus sebe. Rekonstrukce nebyla snadná – přišlo i období, kdy dům po měsících úprav údajně vypadal hůř než při koupi. Přesto cestu za vysněným domovem nevzdali a dnes je z vily unikátní místo, které spojuje historickou atmosféru s moderním komfortem.
Má duši i historii
Vila, která Veroniku uchvátila, byla postavena už v roce 1870. Manželský pár se rozhodl zachovat co nejvíce původních prvků, aby neztratila své osobité kouzlo.
Typickým příkladem jsou vstupní dveře – i když jimi, jak sama herečka prozradila, trochu táhne, ponechali je, protože mají charakter. Cílem nebylo vytvořit sterilní novostavbu, ale domov s duší, kde je cítit historie i příběh. Atmosféra domu se tak odráží v každém detailu a majitelé si užívají, že bydlení zůstalo autentické.
Rekonstrukce přinesla výzvy
Samotná rekonstrukce byla náročná. Nastala prý i fáze, kdy se zdálo, že práce směřují spíše zpět než vpřed – po několika měsících vypadal dům hůř než na začátku. Přesto Veronika s Biserem nepolevili a společně s architekty promýšleli každý detail nového domova.
Nenechali vše pouze na odbornících, protože chtěli, aby se v interiéru otiskl i jejich vlastní rukopis. Díky tomu se jim podařilo vytvořit místo, kde se cítí skutečně doma. Nešlo jen o estetiku, ale i o jeho funkčnost – dům je velmi prostorný, a tak slouží také jako místo rodinných setkání. Na Vánoce se tu schází i dvacet lidí, takže velkorysý prostor přijde Arichtevovým vhod.
Čisto a útulno
Interiér působí čistě, luxusně a nadčasově, přitom je útulný. U Veroniky doma najdeme krásné dřevěné podlahy, doplněné barevnými koberci, některé v motivu šachovnice. Namísto půdy vybudovali místo pro odpočinek i s možností promítání filmů. Může to působit bláznivě, ale v jejich podání se podařilo najít vyvážený střed mezi nudou a přílišnou extravagancí.
Nápadité je také osvětlení – v jednotlivých místnostech se střídají různé typy svítidel. Místo klasických lustrů visí v některých pokojích obří průzračné „žárovky“, jinde je zase koule spuštěná ze stropu, nad jídelním stolem pak svítidlo ve tvaru vějíře.
Díky těmto hravým prvkům je interiér rozmanitý a nepůsobí monotónně. Vzdušnost podporují i vysoké stropy a velká okna, která propouštějí spoustu světla. To je také něco, co si manželé na domě prý na první dobrou zamilovali.
Tajemné průchody
Jednou z největších zajímavostí domu jsou tajné dveře. Manželé se rozhodli navázat na původní řešení, kde mezi místnostmi byly dveře. Některé z nich ale nahradili chytrými průchody skrytými v nábytkových stěnách. Na první pohled vypadají jako obyčejné skříně, ale když je otevřete, objeví se za nimi další místnost.
Takto se dá projít například do šatny, spíže nebo technické místnosti. Veroničin syn Luka dokonce průchodu ze „skříně“ v kuchyni říká cukrárna, protože tam mívají uloženou nádobu s cukrem. Tento originální nápad dodává domu nejen praktičnost, ale i hravost a špetku tajemství.
Není to tak jen nudná novostavba nebo dům bez duše. Manželům se ve spolupráci s architekty skutečně povedlo vytvořit něco, v čem se snoubí tajemné kouzlo, historie, moderna i hřejivé teplo domova. Tak přesně vypadá rekonstrukce, ke které se přistupuje s respektem a láskou.