Fajnstyl.cz 
V Českém středohoří, jen pár kilometrů od Lovosic, najdete tajuplné místo, které je vyhledávané turisty i ezoteriky milujícími věci mezi nebem a zemí. I když je totiž minus dvacet, tenhle pozoruhodný přírodní útvar předvádí své tajemné divadlo. Zatímco v létě spí, v zimě kouří a doutná, a můžete tak v jeho blízkosti pocítit teplo zemského nitra. A to je, uznejte, zvláštní zážitek. Efektní kouřící horu lze navíc obdivovat až tehdy, pokud spadne rtuť teploměru k –10 °C. Pukliny v ní jsou horké, a i když je všude kolem sníh, v těchto místech bílá pokrývka okamžitě taje, což vytváří působivou přírodní scenérii. Ta je o to zajímavější, že teplotní rozdíl mezi vzduchem, unikajícím z puklin otvůrky zvanými ventaroly, a okolím, bývá často až 20 stupňů. A tak se tady můžete spolehlivě ohřát při procházce zimní přírodou jako v přírodní sauně. Není proto divu, že tady o zimních víkendech bývá často hlava na hlavě.
V zimě teplo, v létě chlad
Kouřící kopec odpradávna lidi spíše děsil. Považovali jej totiž za místo, kam sestupovali bohové, když se blížil hladomor. Jedna z pověstí ale praví, že se na něj nebála ani přes stoupající dým vyjít třeba bájná kněžna Libuše. Vrch Boreč v Českém středohoří, o kterém je řeč, byl skutečně dlouhou dobu jedna velká záhada i pro vědce. Rozluštil ji až koncem 19. století pražský univerzitní profesor Jan Krejčí. Ten svým zkoumáním přišel na to, že Boreč je dutá hora, kterou protíná složitý labyrint puklin. V zimě nasává spodní částí studený vzduch, který stoupá vzhůru jakýmsi komínem. Cestou se ohřívá, zatímco v létě je tomu přesně naopak. Studený vzduch totiž proudí dolů, a tak se tady naopak můžete v parných dnech zchladit.
Unikátní český endemit
Teplé mikroklima je domovem různých druhů teplomilných rostlin, které nesnášejí mrazivé teploty. Na jediném místě v republice, a to právě ve ventarolách na Borči, roste jedna z největších botanických zajímavostí zdejší flory. Totiž vzácná játrovka borečka, která vynikne právě v zimě. Je až s podivem, co tady rostlinu původem z teplého středomoří drží. Adaptovala se ale daleko od své domoviny právě díky stálé teplotě kolem deseti stupňů a dostatečné vlhkosti během zimy tak dokonale, že právě na Borči krásně plodí. Celé je to vlastně taková přírodní anomálie. Nad ostrůvky játrovek a zelených mechů visí rampouchy vzniklé kondenzací páry. Na úpatí Borče pak můžete pro změnu obdivovat druhy, které pamatují ještě dobu ledovou. Jedním z nich je pro milovníky divoce rostoucích rostlin lomikámen, stejně jako vzácně se vyskytující koniklec otevřený. Ten se v Česku objevuje sporadicky ještě i v Podkrušnohoří, Doupovských horách či v okolí hradu Bezděz.
Naučná stezka u barokního zámku
Jak se na legendární kopec Boreč dostat? Můžete na něj vystoupat ze dvou obcí nacházejících se na jeho úpatí. Jednou z nich je stejnojmenná Boreč, tou druhou Režný Újezd. Tam začíná tři kilometry dlouhá naučná stezka, která vás po objevení všech zajímavých míst vrátí zpět do Újezdu. Kdo zvolí sestup na jižní úpatí vrchu do Borče, může kolem barokního zámku a kaple pokračovat směrem na jihozápad na Sutomský vrch. I tam můžete při troše štěstí a vhodném počasí pozorovat tuto raritu, totiž výdechy teplého vzduchu v drobných ventarolách. Přes vrch také vede dálková naučná stezka Lovoš-Boreč.
