Kdo ji kdy zahlédl mimo kameru, ten ví, že noblesu měla v sobě odjakživa. Nemusela o ni usilovat. Stačilo, když kráčela po ulici, pozdravila nebo se jen letmo usmála. Byla z těch lidí, kteří zanechají dojem bez jediného slova. Její šatník to dokonale odrážel. Měla ráda věci jednoduché, promyšlené, z příjemných materiálů.
Tóny, které ladily s její osobností. Měkké látky, klidné barvy, střihy, co lichotí, ale nevnucují se. Každý kousek působil přirozeně, jako by k ní patřil odjakživa a měl svůj tichý příběh.
Podzimní barvy, které uměla nosit
Libuše Šafránková si uměla vybrat odstíny, které zvýraznily její jemnost i hloubku pohledu. Na podzim sahala po kombinacích, které působily elegantně a vyrovnaně. Nosila především červené a černé barvy. Tyto tóny dokázala kombinovat tak, aby nepůsobily usedle, ale živě a přirozeně. Neutrální základ často oživila šátkem nebo decentním šperkem, která celému outfitu dodal osobitost.
Kabáty měla obzvlášť ráda. Uměla si vybrat takový, který seděl přesně, zvýraznil pas a zároveň působil pohodlně. K němu jemný šál, rukavice, drobný doplněk. I obyčejný kabát v jejím podání působil elegantně, protože ho nosila s lehkostí.
Z takového přístupu se dá inspirovat i dnes. Nezáleží na značce ani na ceně. Důležité je, aby oblečení ladilo s tím, jak se člověk cítí. Když outfit odpovídá osobnosti, působí sebejistě a opravdově. Přesně to byla síla Libuščina stylu.
Jednoduchost, která přitahovala
Nikdy se nehnala za módními trendy. Vždy měla vlastní vkus. Vyhýbala se okázalosti, místo toho volila střihy, které lichotily postavě a nechávaly vyniknout přirozený půvab. Měla ráda látky, které jsou příjemné, kvalitní a vydrží dlouhá léta. V jednoduchosti našla klid i jistotu.
Často kombinovala černé kalhoty s lehkým kabátem v černé nebo hnědé barvě. K tomu jen malý šperk, úsměv a přirozený postoj. Nic víc nebylo potřeba. Krása podle ní nebyla o množství, ale o vyrovnanosti. Věděla, že když se žena cítí dobře, nepotřebuje zdobit nic navíc.
Její elegance působila nenápadně, ale měla hloubku. Byla v pohledu, v gestu, v tom, jak dokázala stát v davu a přitom zůstat sama sebou.
Klid vyprávěl víc než šaty
V pozdějších letech se oblékala s pokorou i lehkostí ženy, která už všechno pochopila. Na veřejnosti se objevovala v tlumených odstínech, často v elegantních pláštích nebo kostýmcích, které jí padly dokonale. Nepotřebovala zářit barvami. Stačilo, že vyzařovala klid a rovnováhu, kterou si nesla uvnitř.
JJejí účesy byly prosté, make-up jemný a úsměv stálý. Všechno, co měla na sobě, působilo uvolněně a přitom pečlivě. Byla důkazem, že pravá elegance není v tom, co člověk oblékne, ale jak se v tom cítí. Každý její vzhled měl lehkost a přirozenost, která dokazovala, že opravdový styl vychází ze sebevědomí.
Proto na ni lidé vzpomínají s takovým teplem. Nejen jako na skvělou herečku, ale jako na ženu, která měla styl s duší.
Inspirace, která má smysl i dnes
Trendy přicházejí a odcházejí, ale to, co Libuše Šafránková ztělesňovala, zůstává. Její móda nebyla o dokonalosti. Byla o pocitu, o klidu, o harmonii. Stačil kabát, šála, boty, které dobře sedí, a úsměv, který zahřeje víc než cokoliv jiného.
Není třeba mít plnou skříň. Stačí pár kousků, které nám dělají radost a nosí se s lehkostí a jistotou. Libuška to věděla dávno. Ukázala, že krása není v mládí ani v přetvářce, ale v tom, že člověk žije v souladu sám se sebou. A to je elegance, která nikdy nezestárne.
Zdroje: Dotyk, Wikipedia, Osobnosti.cz
Fajnstyl.cz