Jeho otec pochází z Dalmácie, matka z Brna. Už na začátku tisíciletí se rozhodl opustit Českou republiku, protože ho lákalo přímořské klima a životní styl rodného kraje jeho otce. Od té doby vlastní a provozuje několik nemovitostí v atraktivních oblastech, jako je Makarska, Zadar a Dubrovník. Za ta léta poznal spoustu lidí z domova – od podnikatelů přes politiky až po státní úředníky.
Mnozí z nich podle něj investují, staví a hledají příležitosti právě u chorvatského moře. Podle jeho zkušeností se ale výrazně proměnila i běžná česká klientela. Zatímco dříve sem podle něj jezdili lidé, kteří se chtěli bavit, ochutnat místní jídlo a nasát středomořskou atmosféru, dnes prý přibývá turistů, kteří přijedou s vlastní zásobou jídla a pití a jejich hlavním průvodcem je mobilní telefon s recenzemi.
Češi už nejsou v Chorvatsku vítáni
Stává se, že rodiny usednou v restauraci, požádají obsluhu o chvíli strpení, a pak podle hodnocení na internetu během pár minut rozhodnou, zda zůstanou. Jediný negativní komentář je dokáže odradit. Na chorvatském pobřeží si toho podle něj všímá více provozovatelů.

Nejde jen o to, že hosté odchází dřív, než ochutnají jediné jídlo, ale také o celkový přístup. Češi jsou podle jeho pozorování poslední roky více kritičtí, rychle vyfotí a sdílejí na sociálních sítích každou drobnost, která jim nevyhovuje.
V médiích se pak objevují titulky o znečištěném moři, neukázněných turistech nebo slovních roztržkách. Podnikatel má za to, že takové články mohou poškodit nejen jednotlivé podniky, ale i celý region. Změny vidí i z ekonomického pohledu.
Podle Chorvatů jsou Češi lakomý národ
Češi podle něj v Chorvatsku často upřednostňují pivo před místními víny, a pokud jim číšník doporučí k rybě například lehkou Graševinu, bývá to vnímáno jako snaha o vyšší útratu. Nejednou prý musel zachraňovat situaci a uklidňovat hosty, aby nedošlo k odchodu uprostřed večeře.

Přestože má stále příbuzné v Brně a nechce hanit vlastní kořeny, hodnotí rozdíl mezi chorvatským a českým přístupem k dovolené poměrně jasně: Chorvati podle něj rychle vybuchnou, ale zároveň jsou otevření, rádi se dávají do řeči, nabízí ochutnávky a snaží se hosty vtáhnout do místního života. U Čechů prý ubývá otevřenosti i určité společenské lehkosti.
Dovolená se pro mnohé stala spíše strategickým hledáním, kde ušetřit, a to od hledání nejbližšího supermarketu po minimalizaci výdajů za restaurace. Podnikatel s tímto trendem nesouhlasí, ale zároveň si uvědomuje, že ho sám nezmění. Jak říká, každý národ má své silné i slabé stránky – a ty české se u Jadranu projevují zřetelněji než kdy dřív.